BLOG o tragédii: KHL hraje ruskou ruletu
PAVEL BÁRTA - Kdykoli dojde k fatální pohromě jako ve středu nedaleko Jaroslavle, vtírají se otázky, jestli něco nemohlo či nemělo být jinak. Při katastrofě letounu JAK-42D bylo díky náhodě pár životů ušetřeno. Ale mnohem víc jich v té kruté chvíli zhaslo. Výsledkem je obrovské neštěstí a zármutek, zejména pro pozůstalé, ale taky pro celý hokejový svět. Zděšení z toho všeho je dokonce možná tím větší, že se osudové havárii dalo nejspíš předejít.
Nejbohatší liga na našem kontinentu. Rozpínavá liga s ambicemi stát se protiváhou NHL, kterou se snaží v mnohém napodobit nebo dokonce předčít. Leccos od ní odkoukala, za pár let existence udělala obrovský krok dopředu. V některých směrech však stále zůstala někde v časech carského nevolnictví.
KHL pořád ještě připomíná pověstnou Potěmkinovu vesnici, kdy se skutečnost falešně přikrášluje ve snaze zastřít pravdivý stav věcí. Na odiv se dává hlavně bohatství, výdobytky a úspěchy, vytváří se dojem rozmachu, zatímco za kulisami je jen nepořádek, bída nebo jedno velké nic.
Ruská „supersoutěž“ taky vypadá tak trochu jako čerstvě nalakovaná loď, které teče do podpalubí dírou v podlaze. Chová se jako zbohatlický nabob, jemuž z naleštěných a drahých polobotek čouhají onuce. Katastrofa mužstva Jaroslavle to potvrdila s otřesnou krutostí.
Hráči jsou v KHL královsky zaplaceni, na velké peníze si tam přijdou často snáz, než kdyby se měli složitě prodírat k výsluní někde za mořem. To všechno však je za cenu někdy i dost nevlídného zacházení, dlouhodobého odloučení od blízkých na klubových bázách a taky často otřesného a únavného cestování, hazardu s jejich bezpečností, zdravím a dokonce životy.
Kluby jsou ochotny utrácet obrovské peníze za hráčské smlouvy, ale každému je ukradené, v čem musejí přeplácené hvězdy cestovat na zápasy. Tahle lhostejnost vedla ve středu k tragédii, jaká nemá v hokejové historii obdoby.
Ponuré léto plné smutných událostí přineslo smrt tří bývalých bitkařů. Zemřely i dvě české legendy, Jaroslav Jiřík a Oldřich Machač. To nejstrašnější však přišlo nakonec. Všichni z toho zůstali v šoku a pověst KHL utrpěla zatím nejtěžší úder.
Soutěž samozřejmě bude pokračovat dál. Hráči a trenéři hlavně ze zemí mimo Rusko nebo tento kontinent budou třeba víc zvažovat, jestli do KHL chodit.
Co když se nám může stát něco podobného?
Stojí nám to vůbec za to?
Ale možná ještě dřív, než obrovský smutek a zděšení z následků katastrofy trochu pominou, poběží všechno zase při starém. Velikášská KHL se bude dál zhlížet v obraze sebe sama, ale zůstane zase jen obřím bankomatem a zároveň tak trochu ruskou ruletou. Vystřelí? Nevystřelí? Právě proto svůj zámořský vzor ani dostihnout nemůže.
Za oceánem vycítí problém a snaží se ho okamžitě řešit. Důsledně, dřív, než je pozdě. Dokud nezemřel mladý útočník Alexej Čerepanov, mnohdy chatrné zdravotní zajištění při zápasech v KHL nikoho moc nezajímalo. Do katastrofy v Jaroslavli tam nad stavem leteckého parku a kvalifikací pilotů mávli rukou. Než se to stalo.
Bezprostředně po neštěstí se v Rusku mluví o opatřeních, která zajistí větší bezpečnost. Ale zkušenost opět velí k ostražitosti, aby zase nezůstalo jen u velkých slov.
Snad se starý scénář opakovat nebude, i když zmařené životy už nikdo nevrátí. Jenže kdyby ve středu nezahynulo v troskách starého letadla 43 lidí, nedělo by se v tomto smyslu dál vůbec nic. Možná až v případě jiné katastrofy.
A to je na tom všem nejsmutnější.
