Proč nepustí volant? Limberský radši zůstává uvnitř bubliny
Od své loňské nehody v opilosti David Limberský v médiích vytrvale mlčí. Jeden z lídrů mistrovské Plzně se tak vyjadřuje pouze svými činy. Lítost nad prohřeškem dává najevo tak, že mává volantem – točil jím v lize po vstřeleném gólu a nejčerstvěji při oslavě titulu ve stojícím autobusu. Vysílá tím jasný signál k velké části fotbalové veřejnosti: Vadí vám, jak se chovám? Nezajímá mě to!
Ano, existuje i skupina fanoušků, kteří Limberského stále obdivují a jeho provokace jim přijdou vtipné. Vždyť právě dav cestou na plzeňské svého hrdinu vyzýval: Limba za volant! Český reprezentant mohl mávnout rukou a radši dál skákat s medailí na krku, místo toho s radostí poslechl.
Přitom jedním z důvodů, proč mu státní zástupce zmírnil zkušební dobu ze čtyř let na jeden, byla podle mluvčí pražských žalobců i projevená lítost. Možná si vzpomenete, že k tomu došlo v prohlášení, které vydal klub po Limberského nehodě. Všechny následujícími činy však ukazuje pravý opak.
Nedávno mě zaujala zpověď záložníka Manchesteru United Juana Maty, který v rozhovoru pro španělskou televizi hovořil o tom, že fotbalisté žijí ve velké bublině a pozastavil se nad rozdíly v penězích, jakými berou dnešní největší hvězdy v porovnání s obyčejnými lidmi a dokonce přiznal, že by klidně bral méně peněz, kdyby byl „fotbal víc fotbal a méně byznys.“
Fanoušky vždycky pozitivně zaujme, když hvězda formátu španělského reprezentanta dokáže vykouknout ze svého světa, ve které by mohla v pohodlí zůstat ukrytá. Je nezpochybnitelným faktem, že současní špičkoví hráči mají vliv, který sahá daleko za hřiště. To platí i pro Limberského.
Nikdo po něm nechce, aby chodil do konce života se svěšenou hlavou. Dát svými činy najevo, že řídit s alkoholem v krvi auto není v pořádku, by ale mohl zvládnout. Stále roste počet lidí, kteří si myslí, že podobné sebereflexe není schopný. Zkusím být pozitivní a říct: nikdy není pozdě.
