Byla to klasická hokejová kocovina, která se objevuje ve všech soutěžích od extraligy až po NHL. Žádná fráze, ale důsledek toho, že Zlín hrál poslední dvě extraligová finále. Nahromadila se únava fyzická, psychická a ve spojení s okleštěnou letní přípravou se úřadující mistr v úvodu sezony trápil a ještě začátkem prosince byl poslední. Tým trenéra Rostislava Vlacha však ‚vystřízlivěl‘ a dere se ze sedmého místa za obhajobou.
Trpělivost. Tuto vlastnost v tomto ročníku Zlín prokázal v několika případech. Nejprve vedení klubu skálopevně důvěřovalo trenéru Rostislavu Vlachovi, který byl v minulých dvou sezonách vyhlášen nejlepším trenérem extraligy. A stejnou trpělivost prokázal kouč.
Žádný razantní řez kádrem se nekonal, výraznější změnou byl jen příchod útočníka Jakuba Svobody z Komety Brno. Žádná zásadní úprava herního systému, přesilových her, obranné činnosti. Nic. Ve Zlíně jen pracovali na odstranění chyb, což se podařilo.
Do nedělního utkání na Spartě úřadující šampioni vstupovali po sérii šesti výher v řadě. Přestože je zdobí defenzivní hra, inkasovali i s prodloužením sedm gólů. Vlach však i za stavu 1:4 zůstával klidným a přineslo to úspěch. Jeho svěřenci vyrovnali a ukořistili alespoň bod.
Až s příliš velkým respektem k soupeři okomentoval zápas Vlachův asistent Juraj Jurík a nevynechal ani kompliment vůči Spartě. Její kouč Josef Jandač reagoval tím, že jde o zbytečnou skromnost.
Zlín je opět nepříjemným soupeřem, jenž dbá na organizovanou hru, která je nepříjemná snad pro všechny soupeře. A o své zbrani moc dobře ví, proto ji nevyměnil za jinou a věřil jí i v době, kdy se nedařilo.
Přílišná skromnost tak může být jen maska, aby Zlín zaútočil na trůn nenápadně z druhé vlny. Po posledních zápasech je ale jasné, že se s ním musí v boji o titul počítat.
Související články
