Tyčkař Kudlička věří, že ho na finále probudí rána do hlavy

Čím je sektor tak zvláštní?
„Tyče nejely dopředu a padaly na závodníky. V rozskakování jsem si říkal: Jo, to je dobrý, tady to mám rád. A pak jsem na 560 centimetrech úplně změnil názor. Ale nebude to úplně sektorem, neskákal jsem dobře, je pár věcí, na které si dám ve finále pozor. Věřím, že to bude lepší.“

Na co si dáte pozor?
„Ještě to zkonzulutuju s trenérem po telefonu. Cítím se dobře, můžu skočit vysoko, ale ono je to o jedné výšce, tam se člověk chytí a už to bude dobré. Na 550 jsem neudělal dobrý skok, šel jsem trochu doprava. A na 560 jsem dostal laťkou po hlavě, tak věřím, že mě to do finále trošku probudí.“

Váš kouč Boleslav Patera v Tegu chybí. Je těžké s ním probírat techniku po telefonu?
„Bylo by lepší, kdyby byl tady, okamžitě ví, kde je problém. Trošku jsem se pral s rozběhem, protože na začátku byl šuplík a musel jsem dávat pozor, abych nešlápl na hliníkový okraj. Ale zvládl jsem to. Ve bude finále druhá šance, musím ji využít.“

Kolik bude třeba na medaili?
„V tomhle sektoru nevím. Když bude pršet, bude stačit 575, když nebude, tak stoprocentně 580. Ale to není problém, já chci hlavně skákat dobře. A když se mi to povede, budu skákat vysoko.“

V Tegu často prší, to by vám mohlo při letošní frekvenci vašich závodů v dešti vyhovovat, ne?
„Nepřekvapilo by mě, kdyby na finále pršelo, a vyhovovalo by mi to. Ale že bych déšť vyloženě vyhledával, to se říct nedá. Letos je to ale zakleté, skáču závod co závod v dešti, nemělo by mě to rozhodit.“

Z kvalifikace neprošel poslední šampion Steven Hooker, který v Berlíně 2009 oslnil svým bojem se zraněním. Překvapil vás letos?
„Ne, celou sezonu je bolavý, ani nebyl smutný, počítal s tím.“