Nemusí to být jen tvrdá dřina. I když teď Zuzana Hejnová, specialistka na 400 metrů překážek, hodně běhá v terénu, do kopců, cvičí s medicinbalem, najde si čas i na odreagování. „S klukama ze Slavie jsme třeba místo rozklusávání hráli hry jako opičí mor,“ usmívala se atletka. A mimo to z ní může být i blogerský objev roku.
Minulá sezona nevyšla překážkářce Zuzaně Hejnové zcela podle představ. Aby se to neopakovalo i v té následující, zahájila už před třemi týdny tvrdou přípravu. Nejprve absolvovala se svou trenérkou Danou Jandovou dvoutýdenní soustředění na Šumavě a brzy odletí do Jižní Afriky. Ve svých plánech má jedna z nejlepších současných českých atletek i pár závodů v halové sezoně, s mistrovstvím světa ale momentálně nepočítá.
Máte za sebou soustředění na Šumavě. Jak trénink vypadal?
„Bylo to hodně o fyzičce. Všeho bylo hodně. S menší intenzitou, ale hodně. Hodně běhání, odrazy, různý medicinbaly, kopce, kruháče a tak. A takhle to bude probíhat ještě další měsíce.“
Je to něco jiného než předchozí sezony?
„Je to podobné, ale teď mě to baví. Byli tady i mladí atleti, se kterými jsem mohla trénovat, takže tady byla větší parta. Trénovala jsem s rukama ze Slavie, takže jsem nemusela všechno odběhat sama. A bylo to zase něco trochu jiného, když si člověk na začátku tréninku místo rozklusu mohl zahrát nějakou hru.“
Jaké hry jste hráli?
„Hráli jsme házenou, opičí mor…“
Co to je opičí mor?
„Něco jako mrazík, akorát se zachraňuje tím, že člověk toho druhého musí vzít na záda a odnést ho do nemocnice. Takže je to i v rámci posilování. Docela jsme se u toho uhonili.“
Takže příjemné zpestření?
„Jojo, byla to zábava.“
Během soustředění na Šumavě se Českem prohnala vichřice. Jak jste tyto chvíle přečkali?
„Tam se to docela vyhlo. Nebyla ukrutně velká. V neděli dopoledne jsme byli na tréninku, foukalo, ale nebylo to tak, že by se nedalo vyjít z chalupy. Bylo jenom pár popadaných stromů v lese, ale nebylo to hrozný. Jinak i celkově počasí bylo v pohodě. Sice nějaké tři dny bylo kolem nuly a nějaký poprašek, ale jinak bylo dobře.“
Byla jste na Zadově z vaší skupiny sama?
„První týden tam byla celá skupina, takže nás bylo asi deset. A ke konci jsem tam byla jen s Janičkou Novotnou (vícebojařkou). Trenérka odjela ve středu ještě na jedno reprezentační soustředění, takže jsme tam byly samy, úplně opuštěné, ale měly jsme se moc hezky. Byly jsme na chalupě Katky Neumannové a bylo to tam super.“
Jak se vám chtělo do tréninku po dovolené?
„Mně se nikdy moc nechce. Ale docela jsem se na tu přípravu těšila, právě že to bude něco jiného. Dana dělá tréninky hodně pestré, aby nás to úplně nenudilo, nebyl to furt stejný stereotyp, trochu to obměňuje. Takže jsem se docela těšila i přes to, že ten začátek vždycky bolí.“
Jak jste vůbec prožila dovolenou?
„Byli jsme jenom tady v Čechách na chatě. Bylo docela hezky, takže jsme si to užili tady u nás a nikam se nám moc nechtělo cestovat.“
Za celou sezonu bylo cestování dost?
„Přesně tak.“
Už dříve jste prozradila, že ráda hrajete na chalupě deskové hry. Bylo tomu tak i teď?
„Ano, občas hrajeme s kamarády, kteří mají chatu vedle. Hrajeme takové ty klasické jako Osadníci z Katanu nebo máme oblíbené Ticket to Ride, to je takové stavění vláčků po Evropě, takové strategické trochu.“
Takže jste hravý typ…
„Jo, to jsem.“ (směje se)
Jaké máte teď další plány v přípravě?
„Od pondělí jsem teď na dva týdny doma, kdy mám strašně moc povinností, než zase zmizím. A do toho musím samozřejmě i trénovat, takže to je náročné. A potom odjíždím na měsíc do Afriky, kam se těším, protože trénink bude trochu jiný a hlavně to bude v teple. To je vždycky lepší.“
Jedete na tradiční místo?
„Ano, zase Potchefstroom, tam už to znám. Dana tam teda jede poprvé, ale myslím, že se jí tam bude líbit. Provedu ji tam.“
Budete mít v přípravě i něco nového?
„Dana říkala, že se chce hlavně hodně zaměřit na překážky na moji druhou nohu, že si myslí, že tam dost ztrácím. Musíme toho víc naběhat i na druhou nohu. Je pravda, že se v tom necítím úplně dobře. Sice na celou trať ji použiju jenom dvakrát, ale ve výsledku je potřeba zlepšovat i takovéhle maličkosti, když se člověk chce posunout. Takže budeme nabíhat víc překážek na druhou nohu. Jinak budu trénovat standardně. Budu tam mít sparing partnery kluky ze Slavie, takže se docela těším, že nebudu muset všechno odběhat.“
Kluci jsou větší tahouni než holky ve skupině?
„S holkama jsme zase kámošky, takže obojí má něco. Ale ze skupiny jedou Jana Novotná a Barča Hůlková, což jsou dvě vícebojařky, které si tam budou pomáhat vzájemně. Ale samozřejmě některé tréninky absolvujeme společně.“
To mluvíme o tréninku. Můžete ale prozradit, na co se v nejbližší době nejvíc těšíte?
„Asi na tu Afriku, mám to tam hrozně ráda a nemusím tam plnit jiné povinnosti než trénink, takže si tam i trochu odpočinu. A pak bych se chtěla v halové sezoně na pár závodech proběhnout a věřím tomu, že to bude dobré, když vydržím zdravá. Takže se docela těším na celou tuhle část.“
Už máte jasno, jaké závody v halové sezoně poběžíte?
„Už máme naplánovaných pár startů, asi poběžím pár čtvrtek, nějakou dvoustovku. Ale s halovým mistrovstvím světa momentálně nepočítáme. Je pozdě a chceme už trénovat na léto. Hala není úplně moje specialita. Pár závodů jít chci, ale MS asi ne.“
Zmínila jste povinnosti během těchto dnů. Co konkrétně zahrnují?
„Je tam vyhlášení Atleta roku, pak nějaké sponzorské povinnosti, něco k našemu blogu Zdravě bez překážek, budeme natáčet nějaká videa. Pak mě čeká natáčení GENu, což zabere strašně času a tak dál. Takže pořád něco. Ale vždycky si musím říct, že je to potřeba a ono mě to ve výsledku baví, ale člověk tomu musí obětovat nějaký čas.“
Blog a kempy, které pořádáte v rámci své akademie, slouží k odreagování?
„Jo, to určitě, hrozně mě to baví, jinak bych to nemohla dělat. Co se týče kempů, tak se vždycky těším na další, už se tam vytvořila taková parta lidí, kteří se na sebe těší, což je hrozně hezké. A blog má hrozný úspěch. Teď jsme byly navržené v soutěži Blogerka roku na Objev roku, což je docela hezké. Lidi to hodně čtou a hodně se mě na to ptají.“
