Nervy, euforie, slzy dojetí i smích u vášnivého polibku, kterým Jan Veselý triumfálně oslavil draft do NBA. Takovými stavy postupně procházela Ivana Somolová, máma českého basketbalisty u nočního internetového přenosu. Veselého si z šestého místa vybral Washington, žádný z Čechů nebyl draftován výš.
Basketbalistova máma sledovala počítač doma v Příboře. Co chvíli si telefonovala s Veselého babičkou, která přenos sledovala pro změnu u Znojma.
„Babička Eva je Honzovou největší fanynkou, co chvíli jsme dění za mořem telefonicky probíraly,“ líčí Ivana Somolová. Sama ve volejbale reprezentovala, získala dva mistrovské tituly s Frenštátem pod Radhoštěm. Říká však, že syn už ji v kariéře dávno předehnal. „A když mu dáme čas a nebudeme jej po půlroce kritizovat, tak může Honza udělat kus práce i v NBA.“
Dá se popsat, jak jste draft do NBA prožívala?
„Úžasně! Přestože jsem nebyla přímo s Honzou, protože mám malé miminko a zůstala jsem doma. Samozřejmě to byly u internetového přenosu nervy. I když už byly nějaké náznaky, že to bude hodně vysoko. A přiznám se, ve skrytu duše jsme maličko čekali Washington. I proto, že se Honzovi líbil. Bylo to strašně emotivní, krásné... Babička Eva, která je Honzova největší fanynka, na tom byla úplně stejně. Bylo to bezva.“
Z čeho jste měla nervy?
„Byly to takové ty nervy, jako že kluka vychováte, je to vaše dítě a přejete mu, aby si jej vybral dobrý klub. Aby tam byl spokojený.“
Říkala jste, že se Washington synovi dopředu líbil. Měl víc adeptů, nebo tipů?
„Neměl to tak sestaveno, že by měl jedničku, dvojku, trojku… To ne. Ale líbil se mu třeba Utah a nic proti by samozřejmě neměl ani proti Houstonu. Měl pár favoritů. Ale Honza je takový flegmatik. Jen nám občas oznamoval, kdo to asi bude, aby nám nakonec řekl: ‚Už to mami neřeš, někdo to nakonec bude.‘“
Čím jej zaujal Washington?
„Honza chce hrát, nechce sedět na lavičce. A tím, jaký má styl hry, tak by mu vyhovoval John Wall. Chtěl jít k němu, protože by mu mohl připravovat dobré pasy. Na jaké je třeba zvyklý od Satyho – Tomáše Satoranského. Ve skrytu duše doufá, že by si mohli vyhovovat herně.“
Co jste říkala na vášnivý polibek, kterým s přítelkyní Evou oslavil volbu?
(směje se) „Honzík je takový emotivní a s Evičkou už jsou spolu dlouho. Bylo to hodně spontánní, nic vypočítavého, jako že by si hned chtěl naklonit Američany. To určitě ne. To zase nevěřím, že by až takhle dopředu přemýšlel. Už jsem se dočetla na stránkách Washingtonu Post, že se takhle slaví v Česku. Takže tím udělal slušnou reklamu celé České republice. Teď, aby mu to takhle šlo i na hřišti.“
Už jste spolu mluvili?
„Mluvili jsme spolu v noci i nad ránem a říkal, že mu to ještě nedochází. Že si pořádně neuvědomuje, co se vlastně stalo. Taková byla jeho první reakce, byl šťastný.“
Troufnete si odhadnout, jakým směrem se bude ubírat synova kariéra v NBA?
„Dejme mu tři, čtyři roky. Nehodnoťme jej po čtyřech měsících. Jak jej znám, je to velký bojovník, velký srdcař a člověk, který chce něčeho v životě dosáhnout. Na druhou stranu je pohodář, spoustu věcí si k srdci ani nepřipouští. Když mu dáme čas a nebudeme jej po půlroce kritizovat, tak může Honza v NBA udělat kus práce.“
Zmínila jste babičku, co mu připraví na oslavu až se vrátí domů?
„Bude jej čekat svíčková a polévka s játrovými knedlíčky. To nesmí chybět.“
VIDEO: Jan Veselý si získal celou Ameriku tímto polibkem
