PŘÍMO Z LOTYŠSKA | Kapitán vede svou družinu do boje. Za postupem a za splněním možného snu, kterým by byl nejen postup ze základní skupiny ME, ale urvání příček, které by zajišťovaly účast v olympijské kvalifikaci (3. – 7.) „Nesmíme se ale nechat unášet,“ říká Jiří Welsch před dnešním prvním zápasem s Estonskem. Začíná se v 14.30.
Co tedy dělá start ME se samotným kapitánem?
„Je to mix pocitů. Trochu pocit úlevy, že už je to tady. Mám pocit, že příprava už byla dlouhá, ale zároveň je tu i trocha nervozity před začátkem. Nepřijeli jsme se sem zúčastnit, ale pokusit se udělat nějaký výsledek. V první řadě postoupit.“
Po přípravě jste prohlásil, že pokud chcete postoupit, musíte vašeho prvního soupeře, Estonsko, nutně dostat pod sebe…
„A to platí dál. Podle papírových předpokladů, jestli se na ME dá s něčím takovým kalkulovat, tak pokud chceme postoupit, tak Estonsko je soupeř, kterého musíme porazit. Žádný pomalý rozjezd, prostě ostrý start a v sobotu musíme být ready.“
Nejsilnější stránka českého týmu tedy je?
„Mám dobrý pocit, nálada je bojovná. Někdy až moc a občas to i na tréninku trochu jiskří, ale charakteristika našeho týmu je jasná. Dominují tady mladí kluci, kteří hrají basket, kde dominuje atletičnost, rychlost a výskok. Jsme spíše rychlý, běhavý tým, než velký a těžkopádný. Naším trumfem by měla být agresivní a pohyblivá obrana, kde můžeme využívat přebírání, protože máme vysoké rozehrávače, kteří mohou přebírat pivoty soupeře. Na posledním ME byla hra z postupného útoku trn v patě, ale myslím, že jsme se i zde zlepšili.“
A jak se od šampionátu ve Slovinsku změnil samotný Jiří Welsch?
„Je o dva roky starší a možná o půl kroku pomalejší, ale pořád se stejnou chutí do zápasu a basketu, abychom odsud neodjížděli s prázdnou.“
Láká vás i ten bonus v podobě vybojování olympijské kvalifikace?
„Slyším to ze všech stran, nerad bych, aby se lidi nechali unést. My máme dobrý tým, ale to mají i ostatní soupeři. Jedna věc je postoupit ze skupiny a druhá je pozice zajišťující olympijskou kvalifikaci a pak vůbec pomýšlet na olympiádu, což by se v případě kvalifikace stejně rozhodovalo příští rok. Optimismus a pozitivní očekávání je dobré, ale pojďme krok za krokem. Nemáme lehkou skupinu, ač se to může zdát a musíme hlavně dobře začít a pokusit se jít do závěrečných bojů.“
A jak vy tedy vidíte svou další budoucnost?
„No, nebudu mlžit, pokud se nestane to, o čem jsme se teď bavili, že by bylo nějaké repre pokračování příští rok, pak by to bylo moje poslední léto a akce v národním týmu.“
