Ilona Burgrová se po pěti letech objevila v basketbalovém utkání na českém území – a v dresu euroligového Bourges prokázala, že je právem mezi osmičkou nominovaných pro mistrovství světa 2010.
Bývalá hráčka Trutnova a Hradce Králové nastřílela do koše USK 9 bodů, nejvíc z týmu francouzských šampionek při porážce 47:70. Za 20 odehraných minut stihla 25letá pivotka i dva doskoky a jeden blok. Na svých 196 centimetrů se výborně pohybovala a pokud její pozice pod obroučkou vybízela ke skórování, neměla problémy ani s tím.
„Ilona hraje to, co hrát má. Umí zahrát zády ke koši a prosadit se. Zahrála velice dobře a to, že byla nominovaná mezi prvních osm, nebyla v žádném případě náhoda nebo můj rozmar,“ hodnotil Lubor Blažek, kouč USK a současně reprezentace. „Vím, co od Ilony mohu očekávat a ona mi dneska ukázala, že jsou moje očekávání přesná. Na spoluprácí s ní se těším.“
Dlouhánka Burgrová seděla na tiskové konferenci za stejným stolem, v rozpacích nad chválou klopila zrak a usmívala se. Ale její dravý výkon skutečně naznačil, že při premiéře v dospělém národním dresu nabídne osvěžení, důraz i smysl pro kombinaci. Jako na Folimance v 7. minutě, kdy donesla míč do koše po ukázkové dvojičce s rozehrávačkou Lardyovou. Její tým ovšem v útoku většinou tápal. Stejně jako v celé sezoně.
„Není to až tak obranou, proti takové obraně hrajeme v Eurolize často. My se prostě nedokážeme strefit,“ vysvětlovala Burgrová poté, co rozdala podpisy dvěma fanouškům. „Ani nedoskakujeme, jak bychom měly, nevytváříme si druhotné šance, střel je málo - a takhle to dopadá. Zlepšování nám jde pomalu.“
Bourges se v létě shánělo po klasické pivotce na pozici pět. Jakmile si hráčka vyslechla nabídku od svého agenta, neváhala. „Je to jednoduchý. Taková nabídka se nedala odmítnout.“
Do Evropy se vrátila po pětileté americké zkušenosti na univerzitě v South Carolině. Tam odehrála čtyři sezony v NCAA, rozdala celkem 133 bloků. Ale v posledním roce už podle ligových pravidel hrát nemohla. Proto jen trénovala. A studovala.
„Šla jsem tam hlavně kvůli basketu, ale nakonec jsem se rozhodla, že nejdřív dokončím školu,“ řekla. „Jen trénovat není nejlepší, na všechno jste sami. Ale v Americe je výhodou, že se basket hraje v každé hale, kluci holky dohromady. Takže když byla chuť a hlavně čas, stačilo zajít do tělocvičny a vždycky jsem tam někoho našla.“
Z Ameriky si dvakrát odskočila do českého týmu na univerziádu. Ještě předtím si užila dvou bronzových medailí z evropských šampionátů U18 (2002) a U20 (2004). A přestupem do Francie si definitivně vysloužila pozornost i nového trenéra dospělé reprezentace.
„Předběžnou nominací jsem byla překvapená i potěšená. Delší dobu jsem se tu nepohybovala, myslím, že angažmá v Bourges na mě uvrhlo takové světlo, že se asi nedalo se mnou nemluvit,“ prohlásila Burgrová.
S trenérem Blažkem se naposledy viděli kdysi těsně před jejím odletem do zámoří. „Ale o její činnosti se vědělo. A od chvíle, co se objevila v Bourges, ji pozorně sleduju. Všechny zápasy mám pod kontrolou,“ potvrdil reprezentační kouč.
Z jejího výkonu v Praze měl radost i jako šéf lavičky protivníka.
„Jistě, jsou to takové zvláštní chvíle. Lidé se mě na to ptají, jestli během klubových zápasů mívám i reprezentační pohled, a přesně dneska se to dělo,“ připustil Blažek. „Byl jsem rád, že se Ilona prosazovala. Věděl jsem, že utkání máme v moci, a bylo fajn, že předvedla i Francouzům, možná budoucím soupeřům, že je silná hráčka.“
Bourges, účastníkovi euroligových Final Four 2007 a 2008, se upsala na dvě sezony. Ale kdo ví, kam a kdy zamíří její další kroky. „Jsem delší dobu pryč, táhne mě to domů. Ale smlouvu mám ještě na příští sezonu, pak se uvidí,“ řekla.
Na to nečekaně zareagoval trenér Pražanek: „Podívej se mi do očí.“
„Ale snad nelžu... Nebo?“ smála se Burgrová.
„To ne. Jen chci, abys věděla, že to vnímám,“ usmíval se Blažek.
