Bez jakýchkoliv skrupulí ohodnotil Alex Čejka svoje vystoupení v Čeladné. „Dvě rundy jsem hrál shit,“ přiznal ještě před tím, než se potvrdilo, že neprošel cutem a o víkendu už na Moravia Silesia Open hrát nebude.
Se slabým výkonem tří ran nad par nemohl nakonec ani nic jiného čekat.
Jste zklamaný z toho, jak váš návrat na česká hřiště dopadl?
„To ano, protože cut, tedy umístit se do dvacítky nebo do třicítky, jsem myslel, že tady můžu udělat. Ale prostě to bylo blbý.“
V čem nejvíc?
„Dvě rundy jsem hrál shit, nepadaly mi tam putty, maximálně tak dva až tři. To je na dvě rundy moc málo. A když jsem dal dobrou ránu, tak hned následoval double. To se prostě nesmí stávat. Tři nebo čtyři dabláky za dva dny... těžko s takovou hrou můžete očekávat něco víc, než jsem na konci dne dostal.“
Moc jste riskoval, abyste dohnal ztrátu z prvního kola?
„Ne vždycky. Třeba ten první dabláč dneska: zahrál jsem dobrou ránu, byla dokonce super, jenže najednou odskočila do bankru. Tam se nedalo nic dělat. To byla rána pod pás. Měl jsem dobré šance, ale nic tam nespadlo. Na konci jsem ještě zabojoval, možná kdyby tam na sedmičce (tři jamky před koncem, pozn. red.) spadl putt, tak by byla ještě šance, mohlo mě to zvednout. Nepodařilo se.“
Tenhle těsný putt podle vás rozhodl, že jste ztratil reálnou šanci po postup?
„Věřil jsem, že ještě na osmičce a devítce bych birdie mohl zahrát. Tam byly reálné šance. Na osmičce se mi to povedlo, na devítce ne, protože tam jsem míč ze semi-roughu netrefil čistě, jak jsem potřeboval. Sedmička mi ale chyběla.“
Míč šel těsně kolem jamky. Vy jste to viděl zblízka, o kolik jste minul?
„O centimetr. Já se ale nechci na nic vymlouvat, nehrál jsem dobře.“
Přitom ráno jste vypadal optimisticky. Šel jste na hřiště s tím, že bídný vývoj z 1. kola otočíte.
„Tak to víte, že kdybych zahrál první den osmdesát, tak ta reálná šance by nebyla. Ale tady se dvě nebo tři pod dají zahrát, když se hraje dobrý golf a padají tam putty. Vidíte, že lídr má osm pod par, s víkendem bude mít vítěz minus třináct nebo čtrnáct, to je hodně slušný evropský výsledek. To se vám ale musí dařit. Ne s takovými chybami, jaké jsem dělal já.“
To zní, jako by vám vůbec nesedlo hřiště.
„To v žádném případě, hřiště bylo výborné, na úrovni European PGA Tour. Možná jenom roughy byly hodně obtížné. Když to srovnám s turnajem v Mnichově, kde jsem hrál, tak tam tak drsné nebyly. Ale to nerozhodlo.“
Líbilo se vám hrát turnaj ve vaší původní vlasti?
„Je to hezký. Líbilo se mi to v devadesátých letech, kdy jsme tady hráli, je to hezký pocit. Lidi sice očekávají, že když jsem se tady narodil, tak musím automaticky vyhrát. Ale je tu 150 hráčů, všichni jsou dobří, je to těžký.“
Měl jste na domácím turnaji víc povinností?
„Jo, bylo jich víc než v Americe. V Německu je to skoro stejné, tam se taky hraje Pro-Am, musí se na nějakou party, udělat nějakou malou kliniku, tak to už tady v Evropě patří k rutině.“
Co myslíte, jak si vede Čeladná v této velké premiéře turnaje European PGA Tour?
„Je to zatím nejlepší turnaj, co jsem u nás v Česku zažil. Samozřejmě každý se učí z roku na rok, příští rok už se bude vědět, co bylo špatně, dá se z toho poučit a zlepšit se. To ale neznamená, že by tady něco vyloženě skřípalo. Kromě mojí hry, ta skřípala natutti. Zatím jsem neslyšel nic negativního, všichni jsou spokojení, i hráči mají dobrý servis, a když to takhle bude pokračovat, bude to dobré.“
Přijedete příští rok zpět?
„Chtěl bych. Musím ale dostat pozvánku, protože já už nejsem člen European Tour. Tak uvidím.“
Přestože jste byl v Čeladné spokojený, netěšíte se už tak trochu na další turnaj do ciziny? Bude pro vás obyčejný, bez domácího tlaku a neustálé pozornosti.
„Ne, kdepak. To patří k tomu, já jsem na otázky a očekávání opravdu zvyklý. Mně to nevadí. Není to jako u Tigera Woodse, který se nehne. Ten jak začne, tak tisíc lidí po něm něco chce. Mně to skutečně nevadí.“
