Ondra na startu SP na Štvanici: Spadla mi brada! Tenis? Hodně mi nejde
Konečně se doma ukáže v tom, co umí nejlíp. Do závodu v lezení na obtížnost v rámci Světového poháru vstoupí Adam Ondra ve čtvrtek na pražské Štvanici. Na návrat v jeho parádní disciplíně čekal dlouhých sedmnáct let, které v podstatě rámují celou jeho kariéru. Bude to pro něj generálka před brněnským MS v příštím roce.
Lezecký svátek začal středečními kvalifikacemi boulderingu, na antukových kurtech na tenisové Štvanici se ale stále hrál tenis. Na hlavním kurtě, takzvaném Coloseu, ale už čeká stěna s chyty pro dnešní kvalifikaci v lezení na obtížnost.
Jak se vám na Štvanici líbí?
„Viděl jsem stěnu na obtížnost a na tenisovém centrkurtu jsem ještě nikdy nelezl. Docela mi spadla brada. Vypadá to fakt dobře. Díky tomu, že tribuny jsou vysoké a strmé, vytvoří to perfektní vřavu. Co se týče počtu diváků, jsou možná štace, kde by se jich vešlo víc. Ale diváci budou relativně blízko stěny, v uvozovkách si na lezce budou moc sáhnout. Bude to super.“
Když jsme tady v takhle slavném tenisovém areálu, jak vy jste na tom s tenisem?
„No… Tenis jsem zkoušel jednou v životě a hodně mně to nejde. Příliš ho ani nesleduji.“
Jak se vám líbí samotná stěna?
„Stěna je taková klasika. Čím víc si většina ostatních závodníků stěžuje, já jsem radši. V uvozovkách je špatná stěna pro můj lezecký styl lepší. Já si myslím, že je taková jako všude jinde. Je to hlavně na stavěčích, co postaví.“
V jaké formě se cítíte?
„Já jsem se přes zimu věnoval hlavně skalnímu boulderingu. Poslední dva měsíce jsem se snažil přeladit do vytrvalosti. Cítím se v dobré formě. Asi bych se cítil ještě lépe s dalším měsícem tréninku, ale uvidíme, co postaví stavěči.“
Je svazující závodit doma?
„Já myslím, že to má svoje výhody a má to svoje nevýhody. Může to být svazující, ale když jste ve správném mentálním nastavení, tak to naopak může pomoct. Není to mistrovství světa, je to přece jenom méně vypjatý prostor. Myslím, že to spíš může pomoct. Na domácím mistrovství světa jde asi víc o to, že se člověk musí dlouho mentálně připravovat na tlak, který určitě přijde. Tenhle víkend na to jdu trošku jinak.“
V předchozích letech se v Praze závodilo v boulderingu, těšíte se, že si doma konečně zalezete ve vaší oblíbené disciplíně na obtížnost?
„Před pár lety bych měl od sebe určitě jiná očekávání, protože lezení na obtížnost je moje parádní disciplína. Na druhou stranu, lezení se od poslední olympiády, i když jsou to jenom dva roky, hodně posunulo. I tím, že se oddělily disciplíny, tak se bouldering i lezení na obtížnost hodně posunuly. Letos je pro mě opravdu hodně těžké říct, na co si budu věřit, co bude dobrý výsledek. Zatím nechávám tuhle sezonu otevřenou. Uvidím, jak na tom jsem a jaké budu mít šance třeba příští rok na mistrovství světa.“
Jak hodnotíte konkurenci, která se v Praze sešla?
„Myslím, že se Světovým pohárem v Praze máme strašně štěstí na timing. Zvlášť pro lezení na obtížnost je to první evropská štace, takže tady jsou úplně všichni.“
