Zlatá olympijská medaile z Pekingu je už v dálce, Kateřina Emmons teď žije svou právě dnes třítýdenní dcerou Julií. Spolu s americkým manželem Matthewem v Plzni procházejí prvními rodičovskými testy.
V červnu se přesunou za moře a na podzim chce česká hrdinka začít znovu trénovat na mistrovství Evropy.
Možná to není ten pravý výraz pro mateřství, ale už jste se probrala z prvního šoku?
(smích) „Šok je dobré slovo. Ale teď už je to v pořádku. Čtrnáct dní jsme byli doma, museli jsme počkat, až Julie doroste. A pak nastalo velký zvykání. Teď už jsme si zvykli. Přizpůsobili jsme se jejímu spacímu a krmícímu režimu. Stíhám víc věcí než jen kojení. Už i uvařím.“
Co vaříte?
„Tak různě. Mám dobrý časopis, ve kterém je hrozně moc dobrých receptů. Matt většinou výběr nechává na mně, ale občas si řekne, na co má chuť. Nedávno jsme dělali třeba segedín a včera takovou počeštěnou čínu.“
Jaká je vaše dcera?
„Julinka je hodná. Poslední tři dny jsem byla úplně nemožná dělat něco jiného, než je chování a kojení. Ale nem ů -ž e -me si stěžovat. Teď ji mám zrovna v náručí. Je nakrmená, je spokojená. Prošli jsme si bolením bříška. Jeli jsme radši k doktorce. Je lepší se pro klid duše zeptat. Bylo nám úzko. Nevěděli jsme, proč plakala. Teď už to poznáme.“
Kateřina Emmons s dcerou Julinkou • Foto www.sport-invest.cz
Jak spíte?
„Dnes se Julinka probudila po dvou hodinách, jinak se ale probírá až po čtyřech pěti hodinách. Já nejsem moc velkej spáč. Mně vstávání nevadí. Když jí ale nebylo dobře, nespala, nejedla a byla vzhůru pořád. To jsme byli oba druhý den ráno na mrtvici. Vy p a d a l i jsme, jako bychom celou noc flámovali.“
Jaký je váš muž Matt tatínek?
„Ten je z ní úplně nadšenej! Obtočila si ho kolem prstu, jak se narodila. Všichni říkají, že je mu nejvíc podobná.“
A je to tak?
„Já to nepoznám. Beru to tak, že někdo v ní vidí Matta. Spousta lidí říká, že zatím nikomu podobná není. Julinka má tmavomodré oči, ty nejsou po mně. Barva očí se může změnit, ale já doufám, že se to nestane. Modré oči, to by bylo hezký.“
Kde vlastně teď bydlíte?
„Máme tady takový malý byt, jedna ká ká. Ale není zas tak malý. Dobře se nám tady přebývá. Před několika dny jsme začali chodit ven. Poprvé jsme šli na procházku kolem baráku, pak jsme to protáhli na čtvrt hodinky. Ráno jezdím k mamce vyřídit povinnosti, třeba e-maily nebo vám zavolat.“ (smích)
Platí, že léto strávíte ve Spojených státech?
„Odjíždíme na konci června. Vrátím se v únoru na mistrovství Evropy, pokud se dostanu do formy a uznám, že mám na to tam něco předvést.“
Teď je to asi předčasná otázka, ale kdy byste chtěla začít s tréninkem?
„Snažím se trošku cvičit. Zatím mi to ale moc často nejde. Motám se kolem Julinky. Za čtrnáct dní, tři týdny, bych možná zkusila poprvé potrénovat, abych zjistila, co se změnilo po porodu. Na čem je třeba nejvíc zapracovat. Během června budu trénovat trochu víc. Uvidím, co bude potřeba. Serióznější trénink ale začne až od září. To by mělo být dost času.“
Viděli už svoji vnučku Mattovi rodiče?
„Ještě ne, ale přiletí brzy a už se hrozně těší. Můj tatínek je na svěťácích s Australany. Ale na závody v Mnichově a v Miláně taky přiletí a zůstane tady přes polovinu června.“
Zajímáte se teď o střelbu?
„Trošku jo. V Pekingu to teď bylo pro nás docela dobrý, i když bylo hrozný počasí, foukalo a všichni z toho byli přepadlí. Spousta lidí ze střelby mi gratulovala. Všichni mě pozdravují a už se těší, až Julinku uvidí.“
Výběr jména jste do poslední chvíle tajili. Proč tedy Julie?
„My jsme chtěli takové jméno, aby nebyl problém ho vyslovit ve Státech, ale aby bylo trochu české. Dívali jsme se do kalendáře a Julinka se nám líbila nejvíc.“
Jak říká své dcerce Matt?
„Taky Julinka. Tak jí budou asi říkat všichni!“
