Loni dělal mechanika, teď vítězí
S tímhle nováčkem bude potíž, tušili elitní autokrosaři. Ale že bude Petr Turek po osmi odjetých závodech mistrovství Evropy na prvním místě královské třídy D3? Tak to zaskočilo i jeho samotného.
Na devátý díl evropského šampionátu do Přerova přijíždí právě Turek v roli překvapivého lídra.
Petr Turek není v autokrosu neznámé jméno. Ve „slabší“ divizi 3A – 1600 byl dvakrát mistrem Evropy, triumfoval v letech 2005 a 2006. Minulou sezonu ovšem úplně vynechal. Své auto pronajal Petru Švestkovi a závody s ním objížděl pouze jako mechanik.
„Původně jsem nechtěl šestnáctistovky opustit, ale už to bylo všechno moc stejné,“ říká Turek. „Stejní soupeři, poslední dva roky vlastně už jenom jeden. Ztratil jsem motivaci a chuť. Lákala mě vyšší kategorie.“ Jenže na ni musel sehnat peníze, postavit nové auto.
„Bylo to hodně práce, celé jsem to dělal sám. Doteď nemám hotových spoustu náhradních dílů, které bych potřeboval.“ I proto je z vývoje šampionátu sám překvapený. Vůbec nepočítal s tím, že by se to vyvíjelo až takhle dobře.
„Chtěl jsem být do osmého místa, to byl hlavní předpoklad… A udělat auto. Všude jsem s ním poprvé, pořád je něco špatně. Tratě znám sice nazpaměť, ale technika je jiná. Nikde to ještě nebylo úplně ideální. Že jsem celkově první, je i pro mě velké překvapení.“
Původně plánoval, že roční pauzu věnuje stavění nové bugyny. Aby ji pořádně připravil, vyladil. Jenže mu na to nezbyl čas. S Petrem Švestkou jezdil po závodech, staral se mu o auto a na svoje neměl čas.
„Byl to stejný zápřah, jako kdybych normálně závodil. Jen s tím rozdílem, že jsem si nevlezl do auta. To své jsem začal stavět až v září.“
Přesto mu začátek sezony vyšel skvěle. V úvodních dvou závodech byl druhý, další dva vyhrál. Zkušené harcovníky Bartoše, Stubbeho či Hoška nechal za sebou.
„Na jaře kluci trochu koukali, jak se mi s novým a nevyzkoušeným autem daří,“ usmívá se Turek. „Ale dneska už mě berou normálně. Prý tak trochu počítali s tím, že se mnou bude nějaká potíž...“
Sám ale své šance na titul vidí realisticky. Odhaduje, že titul získají Němec Stubbe nebo Bartoš, který triumfoval v předešlých třech šampionátech za sebou.
„Konec sezony bude náročný na peníze a mně už razantně docházejí,“ krčí rameny. „Všechny zbývající tratě jsou hodně o pneumatikách. A já už pomalu nemám co obouvat, je to zoufalé.“ Poslední sady gum prý zničil na minulém závodě v Maďarsku.
„Tam to bylo hrozný, trať tam byla jeden velký šmirgl. Nechal jsem tam v podstatě všechno, co jsem měl.“
Zbývají tři poslední závody. Přerov, italská Maggiora a francouzské St. Igny de Vers.
„Po Přerově se rozhodnu, jestli do Itálie a Francie vůbec pojedu. Nechci titul jen tak pustit, byla by to škoda, ale nejsou to zrovna levné výlety. Musím zvážit, jestli to bude mít smysl.“
Mezi letité rivaly Stubbeho a Bartoše, kteří si na trati ani v zákulisí nedarují ani milimetr a v celkovém pořadí jsou za ním na druhém a třetím místě, se prý radši nemíchá.
„Snažím se tomu vyhýbat,“ směje se Turek.
„S Petrem nemám problém, jsme kámoši. Ale Němec hodně závodí v depu, hodně si stěžuje, chodí protestovat, řeší věci na věžích… Já tohle nedělám, nelíbí se mi to. Ale musím uznat, že na trati je hodně rychlý. Šampionát má rozjetý výborně, na první místo ztrácí jen šest bodů. Když se mu nerozsype technika, tak titul získá. Budu ještě bojovat, ale jsem realista.“
