Po Africe vyráží kopřivnická Tatra s Lopraisem za volantem dobýt další kontinent. Aleš Loprais, synovec šestinásobného vítěze Rallye Dakar, ladí poslední detaily před legendární soutěží, která se tentokrát pojede v Jižní Americe.
„Konkurence bude obrovská, ale jedeme útočit na bednu. To minimálně!“ říká bojovně.
Příští týden odjíždíte do Le Havru na technickou přejímku. Auto už je kompletně připravené?
„V podstatě ano, už se řeší jen nakládání servisních vozů nezbytnými věcmi a náhradními díly.“
Po přejímce se k autu dostanete až těsně před startem. Jaký to bude pocit, být tak dlouho bez vozu?
„Budou to drobné obavy, auto bude měsíc na lodi. Nevíme, co s tím může udělat sůl. Má být v podpalubí, ale sůl je pro všechny auta nebezpečí. Budeme to řešit nějakou impregnací podvozku a podobně. I tak to nejspíš bude velké překvapení, v jakém stavu auto za měsíc vytáhneme.“
Dohled na lodi není možný?
ALEŠ LOPRAIS
- narodil se 10. ledna 1980
- je synovcem legendárního Karla Lopraise a synem manažera týmu Milana Lopraise
- Rallye Dakar jel poprvé jako navigátor Karla Lopraise v roce 2006
- řidičskou premiéru měl v roce 2007, mezi kamiony hned skončil třetí
- jeho posádku tvoří navigátor Vojtěch Štajf a mechanik Milan Holáň
- Dakar pojede na voze Tatra 815-2ZO R45 12.400 4x4.1
„Není. Auta vytahují z lodě organizátoři. Ty nevětší a nejsilnější týmy budou mít v přístavu člověka, který bude vozy vytahovat. My taky chceme vyrazit o tři dny dřív, abychom u vykládání byli. Přece jen, ti kluci v přístavištích ne vždy umí s takovou technikou zacházet. I když organizátoři tvrdí, že by to měli mít zajištěno nějakým profesionálním a proškoleným personálem.“
Takže auto ve Francii před plavbou necháte i s klíčky…
„Ano. Otevřené a vevnitř třemi jazyky popsané, co se s tím má vlastně dělat. Protože tam jsou i specifické věci. Snad k žádné újmě nedojde.“
Pochvaloval jste si, že se vám povedlo zlepšit jízdní vlastnosti tatry. Co přesně?
„Pořád vyvíjíme systém tlumení. Ladění odskoků, hydraulické dorazy, stabilizátory. Už si myslíte, že je to ideální, ale pak trochu změníte nastavení a zjistíte, že to auto dokáže jít ještě dál. Třeba na trojitých skocích… S autem se prostě dá neskutečně pohrát. Troufnu si říct, že teď máme nejlepší auto, co jsme kdy měli. Je minimálně o třicet procent dál, než bylo v lednu před Dakarem 2008.“
PŘEČTĚTE SI:
Nový Dakar: drsné tajemství›››
Pojede se v Jižní Americe. Máte s tímto kontinentem nějaké osobní zkušenosti?
„Ne, jen zprostředkované. Z vyprávění a různých videí, co jsem sledoval. Úplně nová trať to ale bude pro všechny, bude to stejná startovní čára. Nikdo nemá žádná data z loňska, žádné informace. Bude to hodně o pilotech. A taky o tom, co s motory udělají horské přejezdy.“
Profil „nového“ Dakaru bude pestrý. Pampy, vysoké hory, písčité duny… Na co se nejvíc těšíte?
„Když řeknu, že se na něco těším, tak mi to neklapne. (usmívá se) Tatře obecně sedí těžké kamenité pasáže, které tam ze začátku nebudou. Až v polovině závodu nebo při přejezdu And. Otázka je, jak to kdo do And přežije. Ale čím rozbitější trať, tím lépe pro tatru. A osobně mám rád velké duny. Už třeba jen kvůli scenérii.“
Dá se už teď odhadnout, zda bude závod náročnější než v Africe?
„Myslím, že ve spoustě směrech ano. V Africe byla jistota – kamenité Maroko, písčitá Mauretánie, velbloudí tráva... Hodně jednotvárné. Tady se to všechno může během jediné etapy hodně střídat. Navíc prý můžeme kolem Buenos Aires čekat i prudké lijáky, což africký Dakar moc nezná.“
V doprovodném týmu bude i váš strýc Karel. Nakolik váš tým poznamenal nedávný požár, který mu zničil dům?
„Nechci říct, že to je proti Dakaru malá věc, ale Karel už zažil takových těžkých záležitostí. Taky šlo o život, ale radujeme se z toho, že to nedopadlo tragicky. Karel je medvěd. Hned se otřepal a společně řešíme, jak s Dakarem dál.“
