„Kamion padal po svahu mezi obrovskými balvany do zhruba 200 metrů hluboké strže. Jediné štěstí bylo, že svah neměl kolmé stěny a vozidlo se podařilo v pádu srovnat.
Auto i posádka tento nedobrovolný výlet mimo trať kupodivu přežily bez větších škod. Dole na dně strže opravili defekt, vyškrábali se pracně nahoru a začali znovu závodit!“
Tolik tisková zpráva týmu MS Rallytruck o nehodě, která postihla v přetěžké úterní 10. etapě Rally Dakar jejich kamion Liaz za volantem s pilotem Markem Spáčilem. Přestože jel soutěž poprvé, držel se v desítce nejlepších.
Včera, kdy byla další etapa zrušena, protože v mlze nešlo překonávat pohoří And, měl víc času v telefonu se vrátit k hrůznému zážitku se šťastným koncem. Závodníci se kvůli nepříznivému počasí přesouvali z Chile do argentinské Fiambaly v koloně po silnici a bez měření času.
Co se stalo, že jste se zřítili do strže?
„Na jednom kamenitém svahu byly velké serpentiny. V jedné z nich jsme pomaličku předjížděli osobní auto. V tu chvíli nám praskla pravá guma.
Nezvládli jsme zatáčku a několika tunový stroj mířil dolů do rokle.“
Co vám v tu chvíli šlo hlavou. Myslel jste třeba i na nejhorší?
„Ne. Letěli jsme a vůbec na nic jsem nemyslel. Jen jsem se snažil ze všech sil kočírovat auto aby jelo dolů rovně a nějak se nepřetočilo. Jeli jsme po kamenech, kdyby se kamion přetočil, dopadlo by to špatně. Zastavili jsme dole u vody, kde byla vymletá cesta. Přesně deset centimetrů od šutrů, které vyvstávaly z toho břehu. Bylo to hodně těsný, ale trefili jsme to. Ještě štěstí, že ta rokle nebyla tak příkrá a mohli jsme vyjet zpět nahoru.“
Víte, co zavinilo defekt pneumatiky?
„Najeli jsme na kámen jemuž se nedalo vyhnout. Nebyl to jediný defekt, před ním jsme měli ještě dva. Přitom za celou soutěž předtím ani jeden.“
Nebýt výletu do strže, jak se vám jinak jelo. V atacamských dunách to asi nebylo příliš jednoduché.
„Etapa se pro nás vyvíjela skvěle. V první třetině jsme předjeli asi dvanáct kamionů. Na rozdíl od dun v Africe zdejší byly menší, ale s měkčím pískem. Víc se nám to bořilo a bylo to méně čitelné.“
V kolik hodin jste se v úterý dostali po těch všech útrapách do cíle?
„Asi o půlnoci místního času. S námi dojížděly i další posádky, ale spousta se jich ztratila. Cestou jsme viděli v písku i dost převrácených aut. Sotva jsme do jeli do bivaku začali jsme opravovat. Také řízení, které vypovědělo službu necelé dva kilometry před cílem. Zařval reduktor v levém kole a tím to odnesla přední náprava. Do bivaku jsme museli dojet velmi pomalu.“
Vyspali jste se vůbec?
„Já bohužel vůbec. Ani hodinku, narozdíl od mých kolegů. Ráno se muselo vyjet do Argentiny.“
Takže vám pomohlo, že se nezávodilo a proběhl jen přejezd zpátky do Argentiny?
„To určitě. Přední nápravu jsme však nespravili. Čekám, že budou problémy.“
