Je mu teprve šestnáct. Jeho kariéra motocyklového závodníka nabírala obrátky. Letos v půlce září však přišel tragický tvrdý pád.
Letos v půlce září však přišel tragický tvrdý pád. Lukáš Šembera při závodech pitbiků narazil hlavou do obrubníku, zlomil si dva obratle a od prsou dolů ochrnul. Přesto se pořád umí smát a nepochybuje o svém návratu k milovanému sportu.
Lukáš, který v pátek 16. října oslaví sedmnácté narozeniny, motorky miluje odmalička. Na malý terénní motocykl poprvé usedl, když mu byly čtyři roky. V necelých jedenácti letech skončil celkově pátý v domácím šampionátu minibiků.Když mu bylo dvanáct, stal se slovenským mistrem ve stopětadvacítkách.
Ve stejné kubatuře jezdí od loňska Mistrovství světa Moto GP za italskou stáj Matteoni Racing. A v rodném Brně dojel při Velké ceně loni v srpnu na 17. místě, i když startoval z 36. místa. Zdolal tedy devatenáct soupeřů a k prvnímu světovému bodu mu chyběly pouhé dvě vteřiny! „Jsem nováček, který nemá co ztratit, ale může se hodně naučit. A to je můj cíl,“ říkal tehdy Lukáš.
V sezoně odjel dvanáct závodů, ale nezískal ani bod. Odborníci ho přesto považují za velkou naději českého motocyklového sportu. Kluk v obyčejné černé kůži je totiž bojovník. A jeho zarputilost se v dobrém slova smyslu projevila i po osudném pádu.
Při exhibičním závodě pitbiků u zábavního centra Olympia v Modřicích u Brna mu proklouzlo zadní kolo motorky. „Vykoplo mě to do vzduchu a hlavou jsem narazil do obrubníku. Pak už si skoro nic nepamatuju,“ vzpomíná na nešťastné okamžiky Lukáš Šembera.
Jedním dechem dodává: „Jsem připravený se s tím poprat, abych se mohl vrátit zpátky na závodní tratě! Pořád přemýšlím, co bude dál. Hodně lidí mě podpořilo, abych bojoval a nevzdával to. A já budu bojovat, abych se zase postavil na nohy!“
Účast v osudné exhibici si nevyčítá. „Je to osud. Jel jsem několik podobných závodů už dřív a nic se mi nestalo,“ vysvětluje dorostenec s vizáží kluka. Jeho bratr Michal ho mile překvapil, když mu založil na Facebooku skupinu na jeho podporu. Už se tam přihlásily skoro tři tisícovky lidí. Právě přes zmíněnou sociální síť Lukáš čile komunikuje s fanoušky. Jejich nebývalý zájem ho těší.
„Když jsem někdy smutný, tak si uvědomím, že právě lidé mě drží nad vodou a mám jejich podporu,“ dodává Šembera. Ten podle svého táty Jiřího naopak spíše drží nad vodou svou rodinu. „Je na tom psychicky lépe než my všichni,“ dodává Jiří Šembera.
Právě dobrá psychika je základem naděje, že se Lukáš zase postaví na nohy. Posiluje ruce a svaly, speciální rotoped mu rozhýbává dosud bezvládné nohy. Ve čtvrtek ho převezli z Brna na odborné testy do motolské nemocnice v Praze. Teprve po vyšetření na CT a rentgenu na tamní spondylochirurgii se ukáže, zda Šembera podstoupí ještě jednu operaci, která ho může o další krok posunout k vytouženému návratu za řídítka rychlé motorky.
