ROZHOVOR - V sobotu oslavil osmnáctiny, v pondělí úspěšně absolvoval autoškolu. Ochrnutý motocyklový závodník Lukáš Šembera tím udělal další velký krok do běžného života, od kterého byl po loňské těžké havárii odříznutý. Pokud vyjdou jeho plány, pořídí si starší BMW. Naopak motorka pro vozíčkáře, na jejíž vývoji se pracuje, ho neláká vůbec.
Oči mu zablikají jako semafory na křižovatkách v Přelouči, kde si ve specializované autoškole udělal řidičák. Lukáš Šembera se opět může prohánět po silnicích.
„Je to bezvadný pocit. Jsem soběstačný, zajedu si kam chci. Žádný čekání na tramvaj, nuda a zmrzání na zastávce,“ usmívá se bývalý závodník, jemuž se v životě otevřel další nový prostor. Teď plánuje rehabilitace na Slovensku, pokračování hraní basketbalu a další léčení, protože pořád věří, že jednou sám vstane.
Načasoval jste si autoškolu tak, abyste mohl hned po osmnáctých narozeninách vyrazit na silnice?
„Hned tak rychle to nebude, protože musím řidičák ještě dostat a pak taky čekám na auto. Musím se dovézt z Německa, kde bude koupené, a firma mu předělá řízení. Nevím, za jak dlouho se to stihne. Budu rád, když to bude tento rok.“
Čím budete jezdit?
„Bude to BMW combi, starší. Jsem za ně rád. Nejdřív jsme řešili fabii, protože na tu bych mohl ještě dostat příspěvek, ale v Německu jsou auta za dobré peníze a když mi táta řekl, že by šlo koupit BMW, hned jsem se pro ně rozhodl. Fabia se mi taky líbila, dělal jsem v ní autoškolu, ale BMW, to je přece jenom něco úplně jinýho.“ (směje se)
Bylo pro vás těžké udělat řidičské zkoušky?
„Vůbec ne, velice rychle jsem si na upravené řízení zvyknul. Ono to vypadá na první pohled složitě, ale věřte mi, není. To jsem se spíš zapotil u testů, protože dvě otázky tam byly docela záludné. Třikrát jsem se k nim vracel, než jsem odkliknul ukončit.“
Uměl jste auto řídit už dřív?
„Na pět minut jsem si ho vyzkoušel už dřív, což nemělo na výuku vliv. Neměl jsem s tím problém. Navíc já jsem jezdil na silnici na motorce, mám na ni řidičák, na provoz jsem byl zvyklý. Na silnici jsem to měl okoukané.“
|
Těšíte se, až doma v Brně sám vyrazíte na cestu kamkoliv?
„Jsem moc rád, že jsem to zvládnul, protože teď budu soběstačný. Byt mám hotový, i kuchyň, všechno mám. Je to super pocit. Zajedu si kam budu chtít. Nemusím čekat na tramvaj, nasednu, hodím tam jedničku a valím do města.“
Viděl jste i prototyp motorky, která se chystá pro vozíčkáře a možná by měla být za rok hotová?
„Viděl, ale to nechám být. Na motorku si sednu, až zas budu sám stát.“
Vás to jako bývalého závodníka neláká?
„Ani ne, protože na tuhle motorku si sám nevylezu. Nikam se tam nedá dát vozík, takže je to jenom na krátké projetí tam a zpátky. Není to ono. Navíc to může být hodně nebezpečné, protože když z toho spadneš, tak si půlka těla dělá, co chce. Vím o tom, že tam jsou pomocná kolečka pro rovnováhu, ale i tak bych to asi zatím nechal tak. A potom, až bych chodil, bych si sedl na normální motorku.“
Máte ještě nějakou v garáži?
„Mám skútr, spíš tak napůl s bráchou.“
Pořád věříte, že z vozíku zase vstanete?
„Určitě v to věřím. Můj zdravotní stav je podobný jako byl. Možná trošku cítím pálení nebo lechtání na bocích, podle toho bych řekl, že malý posun tam je. Člověk si toho pořádně nevšimne, protože to jde pomaličku. Až když po chvilce zabolí žebra, tak podle toho určuju, že se třeba něco zlepšilo.“
Našel jste už práci nebo školu, kterou jste hledal?
„Co se práce týká, učím se tetovat, na to je potřeba složit taky zkoušky. V hledání školy budu pokračovat. Já jsem teď vypnul, byl jsem dva týdny v Přelouči, učil jsem se v autoškole a další věci začnu řešit zase až v Brně. Chtěl bych jet na Slovensko na jedno cvičení, tam bych byl asi měsíc. Je to rehabilitace a mají s ní pozitivní výsledky. A pak se uvidí.“
Hrajete dál basketbal?
„Teď čekám, co mi řekne trenér, protože jsem chyběl. Sportovní vozík už každopádně mám svůj, peníze na něj mi dá velké obchodní centrum. (jde o nákupní centrum Olympia v Brně, kde se vloni Šembera při exhibici zranil, pozn. red.) Takže mám sportovní vozík a pak jeden na civilní ježdění.“
Do auta vám ho prý může pomáhat naložit malý jeřábek, budete ho mít?
„Svůj vozík si v pohodě vytáhnu rukama vedle sebe. Jiní řidiči, co mají slabší ruce, si tam hodí jeřábek, já si vozík jednoduše složím a vytáhnu. Dává se na sedadlo spolujezdce. Rám je malinký, když se složí, kola hodím za sedačku. Vždyť to je jednom nějakých deset kilo.“
