Je to paradoxní situace. Doma spolu mohou singlkanoista Stanislav Ježek a kajakář Vavřinec Hradilek usednout do jedné lodi pouze na tréninku, anebo maximálně v soutěži typu „pralesní ligy“. Největší sportovní pódium světa pod vlajkou s pěti propletenými kruhy je jim však otevřené.
„U nás v Česku nemůžeme jet skoro žádné závody, protože na to nemáme výkonnostní třídu. Mohli bychom jet jen nejnižší soutěž. A pak olympiádu,“ glosuje situaci Stanislav Ježek.
On bude usilovat o úspěch hlavně v kategorii C1, tedy v kanoi, v níž se klečí a používá se jednolistého pádla. Naopak Hradilek je kajakář, jenž se ze sedu může ohánět pádlem snáz na obě strany. Čeká ho tedy větší zvykání.
Nicméně proč by nevyužili příležitosti, když jim to dovolují pravidla?
Ta umožňují závodníkům, kteří se kvalifikovali ve svých disciplínách, aby nastoupili i do deblkanoe, kde si vybojovali nominaci olympijští medailisté Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek.
„Máme úplně novou loď, minulý týden v pátek jsme ji byli vyzkoušet. Od předchozího tréninku jsme se zase zlepšili. Jak moc? Asi tolik, že podle sázkových kanceláří máme na olympiádu vypsaný stejný kurz jako Volfíci. Asi nás někdo viděl a podle toho nastavil kurzy,“ žertoval Ježek.
On i Hradilek se samozřejmě věnovali hlavně tréninku svých individuálních disciplín. V Londýně však chtějí zapracovat i na deblu.
„Zkusíme na něj jít skoro každý den po svém tréninku. Uvidíme, jak budeme moct vyrazit přímo na olympijský kanál. Na něm máme trénink jen hodinu, tu chceme jezdit na svých lodích. Na debla tak možná půjdeme na malý kanál, jestli poteče.“
Novou loď nabízejí do dražby. „Jestli si ji někdo koupí i předtím, než na ní budeme závodit, jeho jméno pak někde zveřejníme. Může říct, že jsme závodili na jeho lodi,“ líčí Ježek.
Zatímco na singlu chce projít do finále a vše ostatní by považoval za neúspěch, na deblu má s Hradilkem nižší metu.
„Doufám, že se nám podaří dostat se do cíle a nebudeme moc ukazovat dno naší lodě divákům. Kdybychom porazili aspoň jednu posádku, byl by to velký úspěch.“
