Domácí znakařka medaili nezískala, teď má nový cíl: Mount Everest

Čtyřiadvacetiletá znakařka Gemma Spofforthová se plavání ještě vzdát nehodlá, ale chce ho spojit se svým novým koníčkem, horolezectvím. „Myslím, že můžu kombinovat obojí. Mohlo by se to dobře doplňovat. Když budu fit mimo bazén, budu pak fit i v něm. Nemyslím, že bych tím něco ztrácela,“ prohlásila držitelka světového rekordu.

Soupeřka české plavkyně Simony Baumrtové si ale na splnění svého nového snu bude muset počkat. „Potrvá pravděpodobně přes pět let, než se na to připravím. Musím absolvovat několik výstupů. A bude to stát přes 60 tisíc dolarů, takže musím hodně šetřit,“ uvědomuje si Spofforthová.

Páté místo z letošních Her je pro ni podle jejích slov šťastným zážitkem, na rozdíl od čtvrtého místa z Pekingu, kde se vyrovnávala se smrtí své matky Lesley. „Letos to byla méně emotivní cesta,“ přiznává i přesto, že ani loňský předolympijský rok pro ni nebyl jednoduchý. Na rakovinu, která jí vzala v roce 2007 matku, zemřela totiž otcova nová přítelkyně i se svou dcerou.

Spofforthová přiznává, že všechny tyto tragédie oslabily její motivaci pro sport a dovedly ji dokonce k úvahám o sebevraždě, o nichž píše ve své autobiografii, která vyjde po olympiádě.

Bolest, kterou prožila, se teď snaží Spofforthová obrátit v pomoc ostatním. Na Floridě, kde žije a trénuje, působí jako dobrovolnice na krizové lince, kam volají lidé se sebevražednými úmysly. „Poté, co mi zemřela maminka, jsem chodila na přednášky z psychologie. Kamarád, který seděl vedle mě, mi řekl: Vidíš, v tomhle bys byla dobrá. A tak jsem podstoupila šestitýdenní intenzivní školení a po něm se ocitla na konci krizové linky,“ vypráví.