ROZHOVOR | Měl čistou mysl. Když upaloval do cíle a předbíhal poslední překážku v cestě za zlatem, kterou byl Číňan Čung-žung Cchao, nepromítl se mu v hlavě po vzoru filmů celý život. „Snažil jsem se nemyslet a koncentroval se jen na to, co prožívám,“ říkal po olympijském triumfu David Svoboda. Mluvil klidným hlasem, byl vyrovnaný. Přesně tak, jak má šampion být.
Na mobil mu v průběhu závodu napsala rýmovanou zprávu Věra Čáslavská. „S olympijskou kuráží, David všechny poráží,“ přála Davidu Svobodovi gymnastická legenda.
„Sice jsem během dne mobil nesledoval, ale moc si toho vážím,“ vyznal se pětibojař, jenž změnil historii svého sportu. Navíc dokonale splnil předsevzetí, které si dal po výbuchu před čtyřmi lety na Hrách v Pekingu. Tam rovněž útočil na medaili, o níž ho obral pád v koňském parkúru.
Potěšila vás zpráva od paní Věry Čáslavské?
„Jistě, věděl jsem, že tady bude. Už před olympiádou jsme se spolu potkali na obědě. Moc si cením té pozornosti a děkuji jí.“
Přišla vám gratulace i od premiéra a prezidenta. Kdy si i vy sám stihnete uvědomit, že jste první český olympijský vítěz v historii moderního pětiboje?
„Bylo to strašně příjemný, ale snažil jsem si nic neuvědomovat. Nevnímal jsem, že jsem na olympiádě a celý den jsem byl v klidu. Rozhodl jsem se zůstat na zemi a předvést to, co jsem se za celý život naučil. Chtěl jsem to prodat a zázrakem se to povedlo.“
Je to po Pekingu, kde vám útok na zlato kvůli pádu z koně nevyšel, o to intenzivnější zážitek?
„Je. V Pekingu jsem bojoval o zlato, měl jsem smůlu v losu koně a bylo to smutné. Ve střelbě jsem přitom udělal olympijský rekord, po střelbě jsem byl třetí a kůň bohužel nebyl v pořádku. Věděl jsem přitom, že jsem mohl vyhrát. Hned po závodě jsem slíbil, že se o to pokusím v Londýně, takže jsem si splnil to, o co mi šlo. Jsem teď šťastný, v euforii a trošku ve vzduchu, tak asi dva metry.“
| SMS od Věry Čáslavské |
|
„Milej Svoboďáčku, není náhoda, že jsme se my dva setkali na Dukle u jednoho stolu. Jedu Vám držet palce na závodiště, abyste měl štěstí i na dobrého koně. S olympijskou kuráží, David všechny poráží. Medaili má taky pro mě, ukáže ji v Českém domě.“ |
V Pekingu byl vaším soupeřem zlobivý kůň Chun-chun, nyní Číňan s podobným jménem Čung-žung Cchao. Věřil jste si, že nyní budete silnější vy?
„Samozřejmě. Věděl jsem ale, že ve střelbě nesmím udělat moc chyb. V běhu jsem si na něj věřil a trochu mě překvapil, že vydržel až do třetího kilometru, myslel jsem, že ho předběhnu dřív.“
Co jste prožíval pro poslední střelbě, kdy jste s Číňanem stříleli skoro současně?
„Je to totálně jiné než dříve, musíme s novými pravidly střílet hodně rychle s minimem chyb. Když jsme spolu přiběhli současně na poslední položku a Cchao byl vedle mě, bylo to náročné. Jsem levák, takže jsme měli ruce těsně vedle sebe a viděli si vzájemně všechny rány. Snažil jsem se uklidnit a soustředil se jen na sebe.“
Plánoval jste povedenou exhibici pro lidi. Lépe jste jim asi svůj pro mnohé netradiční sport ukázat nemohl, že?
„Přesně tak. Chtěl jsem, aby se lidem zalíbil můj sport, aby si to se mnou užili, tak doufám, že se mi to povedlo. Snažil jsem se z toho udělat malou a na šermu dokonce velkou show. Je to chvíle, co jsem dostal na krk medaili. Takže si to teprve tak nějak uvědomuju.“
