Cechlová: Byla jsem svázaná emocema
Kdyby Věra Cechlová hodila diskem stejně daleko jako před čtyřmi roky v Aténách, byla by olympijskou vítězkou.
Bronzová medailistka z mistrovství světa v Helsinkách 2005 dnes v Pekingu propásla šanci na jednu z medailí, které visely v soutěži diskařek nebývale nízko.
Cenné kovy se za horší výkony v hodu diskem na hrách dávaly naposledy v roce 1968 v Mexiku. Dnešní vítězný hod Američanky Stephanie Brownové-Traftonové 64,74 metru by bral v Moskvě 1980 a Mnichově 1972 jen bronzovou medaili, jinak by nestačil na žádné olympiádě od roku 1968 ani na jeden cenný kov.
Cechlová předvedla v Aténách 66,08 metru a tehdy prohrála medaili o devět centimetrů, tentokrát podle svých slov nezvládla emoce, touhu po zlatu a svou hlavu. K medaili jí chybělo z pátého místa 84 centimetrů.
"Cítila jsem, že medaile je blízko, proto mě to mrzí," řekla Cechlová v mixzóně a musela si otírat slzy z tváře. Neházela prý tak uvolněně jako v kvalifikaci, v níž předvedla v první sérii 61,61 metru. Ve finále se jí první pokus nezdařil. "To bych si neodpustila, nepostoupit do osmičky," prohlásila Cechlová, jak se jí ulevilo po druhém zajišťovacím hodu.
Nevymlouvala se na nic. Plakala proto, že je jí devětadvacet let a mohla to být její poslední olympiáda. Chce se totiž připravit na mistrovství světa v Berlíně příští rok a pak uvažuje o založení rodiny. "Taková šance se už nemusí opakovat," uznala.
Po posledním pokusu jí prý blesklo hlavou: "Dopadla jsem jako Marek a Mirka," jmenovala zápasníka Švece a veslařku Knapkovou, rovněž páté sportovce z pekingských her. "Byla jsem ale svázaná emocema," označila příčinu, proč nehodila dál.
Prý dnes neprodala to, na co měla. "Měla jsem to v nohách, je to škoda," řekla. Možná jí za pár dní dojde, že být pátý na olympiádě není průšvih. Už ale byla čtvrtá a medaili má pouze tu bronzovou z MS v Helsinkách 2005.
Kratší výkony také zčásti přisuzovala tomu, že v kotli pekingského Ptačího hnízda pro 90.000 lidí nefouká vítr.
"Bezvětří disku nesedí," uvedla. Nepodcenila nic, vzala si sedmery náhradní boty, jedny dokonce při rozcvičování v lehkém dešti použila. "A od trenéra jsem dostala pro štěstí náramek," řekla. Štěstí jí ale nepřinesl.
