PŘÍMO Z GLASGOW | Když skočí do bazénu, vytáhne z něj finále. Krauler Jan Micka na mistrovství Evropy v Glasgow udržel stoprocentní bilanci a na osmistovce se stejně jako v závodech na 400 a 1500 metrů dostal mezi elitu. Poté, co doplaval, si ale prožil nervy při sledování závěrečné rozplavby. „Měl jsem sevřený zadek,“ připustil Micka.
Předepsaná cesta koridorem mixzony je v Glasgow pro Jana Micku příliš úzká. I v úterý dopoledne z něj po závodě vystoupil na malé prostranství s televizí, sedl si na zem a naplno prožíval souboj konkurentů v poslední rozplavbě.
„To jsou nervy!“ hlásil, když se pole v čele s evropským šampionem na patnáctistovce Florianem Wellbrockem řítilo do cíle.
Micka si svou práci odvedl hrdinným finišem své rozplavby, kde vydrtil poslední padesátku a uhájil třetí místo před Francouzem Jolym a Italem Acerenzou v čase 7:52,14 minuty, necelé dvě sekundy za vlastním národním rekordem z předchozího ME v Londýně. Z první rozplavby se ale do pořadí vklínil Chorvat Mogič.
„Kde se tam vzal?“ zlobil se Micka, který tak byl před bojem zbývajících konkurentů čtvrtý. O to důležitější bylo, že se ve finiši před dva soupeře nacpal.
„Měl jsem tušení, že Talián pojede hodně rychle, protože na patnáctku plaval neskutečně rychlý čas. Trenérka mi říkala, ať nekoukám napravo nalevo a nejedu s ostatními v lajně, ale ať si jedu svůj závod a jedu si to podle sebe, což jsem se snažil dělat celou dobu,“ vysvětloval Micka. „Když jsem viděl toho Itala, že už na první stovce je před námi o hodně, tak jsem si jen říkal, že ještě vydržím v klidu a pak po dvoustovce do toho začnu šlapat. Dohmátl jsem třetí, dvě vteřiny za osobákem, což není taková ostuda.“
Když se borci z třetí rozplavby blížili do cíle, Micka seděl v mixzoně na modrém koberci, s očima upřenými na obrazovku.
„Ještě se tam dostane Frolov a ve finále mě zase porazí na posledních padesáti metrech. Už to vidím…“ ulevil si. „Jak do toho všichni šlapou! Tři, čtyři v jedný lajně…“
To už ale byly poslední metry.
„Kolik jsem měl? 52,14? Padesát jedna, dva, tři… Jsem čtvrtrej…“
Micka se konečně zvednul a vítězně zvedl ruce nad hlavu. Třetí finále na mistrovství Evropy bylo jeho.
„Povedl se mi ten finálový hattrick, což jsem přesně chtěl. A je to parádní. Ve středu si to půjdu užít a zaplavat fakt s radostí; ne že musím, ale že chci, aby mě to bavilo,“ plánuje Micka.
Hrozba Ukrajince Frolova přitom splaskla, se Švédem Johanssonem oba doplavali ve stejném čase, který je ale posadil na celkové deváté místo, mimo finále.
„Řídím se heslem přej, bude ti přáno, dej, bude ti dáno, ale tohle mě potěšilo,“ připustil Micka. „Trošku jsem trnul. Měl jsem pocit, že jedu rychle jako ďábel, kluci v poslední rozplavbě ale měli nahlášené rychlejší časy než já, tak jsem měl sevřený zadek, abych neskončil devátý. Naštěstí se to nenaplnilo, byl jsem čtvrtý a to je hlavní.“
Když rozmlouval, přišel k němu starší chlapík v italské bundě, podal mu ruku a uznale pokýval hlavou. Byl to kouč Stefano Morini, u nějž Micka vloni strávil několik měsíců. Uznání k Mickovi míří nejen za tři finále, ale také za to, že je dosáhl po jarním velkém tréninkovém výpadku, kdy sedm týdnů nemohl plavat kvůli nemoci.
„Věřil jsem, že padne osobák, bohužel nepadl. Během závodu jsem se cítil slušně, nedělal jsem extra velké chyby. Snažil jsem se o co nejdelší a nejkvalitnější tempo,“ popisoval Micka. „Ve finále ale budu muset rozjíždět rychleji, budu do toho muset víc šlápnout a v druhé půlce to udržet. Jestli chci myslet na osobáky a české rekordy…“
Do středečního finále Micka nastoupí vedle italského šampiona Gregoria Paltrinieriho, svého kamaráda z Moriniho tréninkové skupiny. Díky čtvrtému času z rozplaveb poplave na jedné ze středních drah.
„Prostřední lajny jsou nalosované pro ty nejrychlejší plavce. Teď na mě může být třeba trochu tlak, že jsem tam jako jeden ze čtyř favoritů a že musím, ale ono to tak není,“ říká Micka. „To pole je otevřené a ve středu se začíná nový závod. Přijel jsem s tím, že jsem měl nahlášený desátý, nebo jedenáctý čas. Takže finále je pro mě velkým úspěchem a i kdybych skončil osmý jako na patnáctistovce, tak je to pro mě velký úspěch.“
