
PŘÍMO Z GLASGOW | Bouřil vlny hodně vepředu. Ještě 150 metrů před cílem byl plavec Jan Micka ve finále kraulařské čtyřstovky na mistrovství Evropy třetí. Nakonec doplaval šestý, se ztrátou 1,3 sekundy na bronzovou medaili, časem 1:48,46 minuty zaostal jen o 14 setin za svým národním rekordem z roku 2013.
Byl stále blízko boje o medaile. 150 metrů od cíle plaval třetí, sto metrů do finiše ztrácel mizivých 0,22 sekund na druhého, pak ztratil. Když se Jan Micka těsně po závodě podíval na sbírku mezičasů, hlasitě si ulevil.
Proč tak krutě?
„Ten závod byl rozjetý dobře. Byl jsem překvapený, jak jedeme vyrovnaní v jedné lajně, až na Ukrajince Romančuka, který nám ulítl hned od začátku. Já jsem se snažil nekoukat na ostatní, jet svoje tempíčko. Bohužel, deset metrů před poslední obrátkou jsem ztratil kontakt se Švédem Johanssonem a bohužel jsem doplaval na šestém místě.“
Co se stalo, že vám Švéd uplaval?
„Na posledních dvou obrátkách, plácnu nějakých pět metrů před obrátkou, jsem vypustil nohy, protože mě začaly hrozně bolet a potřeboval jsem jim dát alespoň třeba vteřinku odpočinku, aby měly sílu zase do toho po obrátce šlapat. Kvůli tomu mi tam ostatní ujeli.“
Dá se v takové chvíli něco dělat?
„Musím na tom zapracovat a při té čtyřstovce ty nohy nevypouštět. Jsem ale s tím provedením jinak spokojený. Nepředýchával jsem, abych se před obrátkou nadechl nalevo a hnedka napravo, ale jen na jedné straně, abych si udržel svůj rytmus. Jsem spokojený s tím, že jsem nedělal tyhle žákovské chyby, které dělám pravidelně, toho jsem se vyvaroval. Tentokrát jsme na to dával určitě větší pozor, protože vím, že na tom hodně ztrácím. A díky tomu jsem se udržel s tou špičkou a doplaval jsem na krásném šestém místě.“
Napadlo by vás, že ve své teoreticky nejslabší disciplíně budete tak vysoko?
„Nečekal jsem, že bych se vůbec mohl dostat do finále. Šesté místo je hrozně fajn, ale hrozně mě štve ta jedna desetina za českým rekordem. Jsem teď víc smutný z toho, že jsem nepřekonal český rekord, než z toho, že jsem šestý. Ten čas je pro mě důležitější než umístění. Extra spokojený nejsem, ale byla to nejslabší disciplína.“
V sobotu už vás čeká rozplavba na 1500 metrů, což je naopak váš nejlepší závod, co čekáte?
„Aspoň je vidět, že mi to celkem jede. I když jsem měl velký tréninkový výpadek skoro sedm týdnů, tak to není zas až tak hrozný. Je to na dobré cestě. Věřím, že vím, kde mám rezervy, na čem mám zapracovat. Vteřina do třetího místa… Myslím, že je to hratelné, že je možnost to stáhnout.“
Co vás k tomu vede?
„Čas pod čtyřicet devět jsem plaval naposledy na mistrovství Evropy v Berlíně, to už jsou čtyři roky. Vím, jaké mám změny tréninku, čeho se mám držet. Věřím, že to půjde správnou cestou, že ty časy ještě stáhnu dolů.“