Bitva Oxford vs. Cambridge. Již 180 let
Závod osmiveslic, jejichž posádky tvoří zástupci dvou prestižních britských univerzit - Cambridge a Oxfordu, se na řece Temži poprvé uskutečnil před 180 lety. Vítězství si 10. června 1829 z Henley odvezli zástupci Oxfordu.
Historicky jsou ale po 155 uskutečněných ročnících poměrem 79:75 úspěšnější v Cambridgi. Jeden závod skončil bez vítěze.
Plán na uspořádání veslařských závodů Oxford versus Cambridge se zrodil v hlavách dvou studentů, shodou náhod dvou Charlesů - Wordswortha z Oxfordu a Merivala z Cambridge. Čestná bitva na Temži, jež měla také v osobách urostlých univerzitních sportovců naplnit spojení antických ideálů fyzické a duševní krásy, se přiblížila 12. března 1829.
Vyzyvatelem se v ten den stala Cambridgeská univerzita. Oxford pobídku přijal a tři měsíce nato závod snadno vyhrál. Odveta se ale uskutečnila až o sedm let později.Od roku 1856 se s výjimkou válek závod koná každoročně.
Dodnes zachována zůstala tradice, že k příštímu klání vyzývá poražený vítěze. V průběhu let se ale několikrát měnil kurs. Začínalo se v Henley, posléze se veslovalo z Westminsteru do Putney. Od roku 1845 pak z Putney do Mortlake, několikrát také opačným směrem.
V roce 1849 proběhly závody dva, jeden v březnu a druhý v prosinci.Počínaje rokem 1863 se nejslavnější univerzitní světová soutěž už na trase z Putney do Mortlake jezdí pravidelně, končí poblíž Chiswick Bridge.
Traťový rekord čtyři míle a 374 yardů - tedy bezmála sedm kilometrů dlouhého závodu, drží posádka Cambridge z roku 1998 (16:19 minuty).Největším rozdílem, o plných dvacet délek lodi, vyhrál v roce 1900 tým Cambridge. Velmi těsné byly naopak závody v letech 1952 a 1980.
I ty ovšem překonal šest let starý finiš, z kterého vyšel vítězně Oxford o jedinou stopu, tedy o pouhých třicet centimetrů. Jedinkrát zůstalo klání bez vítěze. Po sporném průběhu nedokázal rozhodčí John Phelps v roce 1877 vynést jasný verdikt a tak byla regata označena za mrtvý závod.
V příštích ročnících už byli do role soudců nominováni výhradně zástupci zúčastněných škol a cíl zvýraznily kůly.Břehy Temže jsou vždy lemovány desítkami tisíc diváků, kteří se zajímají nejen o výsledek prestižního souboje, ale také o různé statistiky.
Ví se proto, že historicky nejtěžším účastníkem legendárního klání se předloni se svými téměř 111 kilogramy stal Němec Thorsten Engelmann. Nejlehčí muž od vesel Alfred Higgins měl naopak v ročníku 1882 o plných 50 kg méně.
Naprostými střízlíky byli kormidelníci Francis Archer a Hart Massey, vážili pouhých 32,5 kg.Do výšky nejvíce narostl Josh West (207 cm), donedávna člen osmy z Cambridge. Nejmladším účastníkem závodu, při němž každý sportovec udeří až šestsetkrát vesly do vody, je Robert Ross, jemuž při startu roku 1977 bylo osmnáct let.
Naopak nejvíce křížků měl osmatřicetiletý kormidelník Andy Probert (1992).K vysoce sledovanému souboji patří i vzájemné hecování a špičkování. Mraky štiplavých poznámek si užil v letech 1924-36 Oxford, když celých třináct sezon nedokázal nad sokem zvítězit.
Posměšky postihly "tmavomodré" i v letech 1925 a 1951, neboť se jim dvacetimetrové lodě převrhly, totéž však potkalo v ročnících 1859 a 1978 i posádky Cambridge. V souboji z jara 1912 se ve vichru potopily dokonce obě veslice. Závody se v takových případech obvykle opakovaly.
I téměř posvátné klání přijímá občas novinky. V roce 1981 se stala kormidelnice Sue Brownová první ženou v historii závodu. O osm let později už ženy řídily obě veslice. Do lodí zasedli také cizinci - z Německa, USA či Kanady.
A jestliže si devadesát procent šampionů z roku 1829 našlo uplatnění v církvi, dnes si stejný poměr veslařů hledá místo v bankách a finanční sféře.Vedle úspěšných finančníků nastoupili k "The Boat Race" rovněž umělci, státníci či sportovní hvězdy.
Roku 1950 na Temži vesloval slavný fotograf Lord Snowdon, později herec Hugh Laurie nebo olympijský vítěz Matthew Pinsent a řada dalších veslařských šampionů.
