ROZHOVOR - Ondřej Synek je svrchovaným králem osamělých bojovníků na veslařském skifu. Ve finále mistrovství světa na novozélandském jezeře Karapiro se povznesl nad semifinálový skandál, který sporně nechal ve hře jeho hlavního konkurenta – domácího Mahé Drysdalea. Ve finále si užil odplatu, čtyřnásobného šampiona nechal za sebou o celou loď a získal pro české veslování první titul světového šampiona v olympijské disciplíně.
Myšlenka na statečný, leč marný boj svého velkého předchůdce Václava Chalupy se Ondřeji Synkovi vkradla do hlavy kousek před cílem, udržela ho v pozornosti a provázela ho ke zlatu. Chalupův osud velkého, ale nikdy vítězného, sportovce se v Synkově případě nebude opakovat. Osmadvacetiletý skifař vyhrál mistrovství světa a se zlatem pospíchá domů k manželce a děťátku, které má přijít na svět už zítra.
Kdy vám hlavou bleskla vzpomínka na Václava Chalupu, kterému mimo jiné ve vítězství na mistrovství světa dvakrát zabránil pověstný krab, kdy veslař zavadí veslem o vlnu?
„Vzpomněl jsem si na něj dvě stě metrů před cílem. Řekl jsem si, že takovou chybu udělat nesmím. Soustředil jsem se na to. V televizi to vypadá celkem v pohodě, ale vítr byl a dělal vlny. Dokud závodník neprojede cílem, nemá nic vyhranýho. Ve zlomku vteřiny se může udělat chyba a všechno je ztracený. Foukalo trošku ze strany. Loď pořád větrem zatáčí, takže se musí jednou rukou tlačit víc. Po závodě mě bolela levá ruka. Ale měli to všichni stejné, každý musel kormidlovat.“
| VÁCLAV CHALUPA |
| „Trošku závidím. Není to škodolibá závist, ale příjemná lidská. Snažil jsem se o to celou kariéru. Nepovedlo se to. Ale i Ondra se snažil a trvalo pár let, než vystoupal na vrchol.“ Čtyřnásobný vicemistr světa v první reakci na titul Ondřeje Synka během přenosu České televize |
Cítíte se trochu jako součást Chalupova příběhu?
„Jasně, určitě to tak je. Vyhrál jsem i za něj. Tohle je první zlatá medaile z mistrovství světa pro Českou republiku v olympijské disciplíně a asi v té nejhlavnější. Neberu to jenom jako můj úspěch ale i jako úspěch celého veslování.“
Jaké je to být mistrem světa?
„Pro mě je to nová zkušenost, ještě jsem to nikdy nezažil. Je to skvělý (smích). Ani snad nemám pořádně slov. Je to super! Cítil jsem se v perfektní kondici. Všechno sedlo. Jdeme dát nějaký pivo a trošku to oslavit. V neděli ráno hned zase odlítám, spěchám.“
Věříte, že v pondělí stihnete narození svého prvního potomka?
„Bál jsem se, aby z toho přítelkyně neporodila. (smích) Vypadá to, že to přežila bez újmy. Doufám, že to vydrží. Ale je to na přírodě, ta se přemoct nedá.“
|
Ulevilo se vám, že se závodilo už v sobotu? Před víkendem panovaly obavy, jestli nebude muset být program odložen kvůli počasí.
„To určitě. Kdybych měl přebukovávat letenku, byla by to velká komplikace. Doufám, že to vyjde, porod stihnu a budu mít ještě jedno zlato.“
Čekal jste takhle suverénní průběh závodu? Od začátku jste byl blízko čelu, v polovině trati šel do vedení a pak už jen zvětšoval náskok.
„Já jsem už ráno věděl, že to bude hodně dobrý, protože jsem se super vyspal. Byl jsem dobře odpočatej, mohlo to zhatit jenom počasí. Kdyby to bylo jako v pátek, kdy byly velké vlny, tak bych určitě nevyhrál. Na to bych měl blbou dráhu. Ale po sto metrech jsem věděl, že to asi dokážu.“
Motivoval vás čtvrteční incident, v kterém se musela semifinálová jízda opakovat kvůli potížím novozélandského obhájce titulu Mahého Drysdalea, který měl být podle mnohých diskvalifikován?
„Trochu mi to pomohlo, nakoplo mě to, byl jsem naštvanej. Doufám, že se nic takového opakovat nebude. Ve smyslu fair-play to určitě nebylo. Můj pohled na něj se malinko změnil. Ale vyhrál jsem, to je hlavní. Naopak je dobře, že ho nevyhodili. Ukázal jsem, že ho dokážu porazit regulérně. Domácí samozřejmě fandili jemu. Na tribunách bylo asi 30 000 lidí, byl to nepředstavitelnej kotel.“
Přemýšlíte už teď o olympiádě v Londýně, kde budete za dva roky bojovat o další velké zlato?
„Tam se ještě nemůžu moc koukat, ještě nejsem ani kvalifikoval. Příští rok musím být na mistrovství světa do jedenáctého místa. Nemá smysl se tím zatěžovat.“
