Českobudějovický blokař Mach: Za titul vděčíme podání a taktice

Bezprostředně po zisku titulu vypadal celý tým velmi v klidu. Mohl za to fakt, že jste byli o třídu jinde než soupeři?
„Vůbec to není tím, že bychom se neradovali nebo to brali jako samozřejmost. Spíš jsme unavení a byli jsme rádi, že to skončilo a už nebudeme hrát žádný další zápas. Máme z titulu radost, i když nelítáme po hale a nekřičíme.“

Byl jste u všech pěti titulů za posledních šest let. Souhlasíte s tím, že tento mistrovský tým je nejsilnější, který jste v Českých Budějovicích zažil?
„Každý tým byl něčím specifický. Vždy to byl boj. Nedokážu přesně říct, v čem jsme byli teď lepší. Asi se nám povedlo, že jsme zvládli celé play-off skvěle fyzicky a takticky. Určitě jsme vyčnívali v  podání. Tím jsme dělali velké bodové šňůry. Servisem jsme soupeře zatlačili a pak ho ubránili. Za třetinu úspěchu ale určitě může taktika.“

V jakém smyslu?
„Měli jsme každého v týmu soupeře dobře rozebraného a věděli, co bude hrát. Tohle přišlo až letos s trenérem Svobodou, angažovali jsme nového statistika. Nikdy předtím se nestávalo, abychom třeba tři hodiny seděli u videa a kreslili, jak se chovají na hříšti jednotliví hráči soupeře. Je vidět, že to přineslo ovoce.“

K titulu jste dokráčeli bez zaváhání. Cítil jste, že z vás soupeři, včetně Liberce ve finále, mají až přehnaný respekt?
„Asi bych neřekl respekt, ale konkrétně Liberec byl nalomený. Měl za sebou těžkou semifinálovou sérii s Ostravou a s námi si ani nečuchl. Kromě dvou koncovek, které jsme zvládli.“

Ve vašem týmu jsou tradicí talismany. Co vám dodávalo pohodu letos?
„Byly dva. Začali jsme s tím před šesti lety. První byl forma na bábovku, aby se nás držela forma, což je výmysl našeho maséra, který každý rok připraví nějakou blbost. Zatím se mu to hodně daří. Letos jsme měli staré ocelové soukolí. Mělo ozubená kolečka a zapadalo do sebe. Jedna část byla na lavičce, druhá ve čtverci, kde se připravovali hráči, aby tým fungoval a soukolí se točilo, jak má.“