Splachovák nám může pomoct, říká do debaklu v Lize mistrů kouč Ostravy
Jen něco málo přes hodinku se na palubovce belgického Maaseiku v úterý zdrželi volejbalisté VK Ostrava. Déle jejich druhé vystoupení v letošním ročníku Ligy mistrů trvat ani nemohlo. Ostravané prohráli 0:3 na sety, které měly velmi jednoznačný průběh. Řečeno bez skrupulí, český mistr utržil řádný debakl. Trenér Zdeněk Šmejkal přiznává, že se jeho tým v Belgii vůbec nedostal do hry.
Když v prvním utkání letošní Ligy mistrů prohrála doma Ostrava s Olympiakosem Pireus 1:3, litovali hráči české mistra, že si zápas prohráli sami. Tentokrát byli úplně bez šancí.
Ani jednou se nedostali přes hranici dvaceti bodů, dohromady jich ve třech setech uhráli pouze čtyřicet pět. Trenér Zdeněk Šmejkal nekličkuje. „Byl to splachovák,“ konstatuje výstižně.
Přiznejte, čekal jste, že bude mít zápas takový průběh, nebo jste po nadějné partii proti řeckému Pireu věřil, že můžete pomýšlet třeba i na bodový zisk?
„Věděli jsme velice dobře, že Maaseik je silnější soupeř než Pireus. Je to tým, který pravidelně postupoval ze základní skupiny Ligy mistrů. Navíc už dva roky nevyhrál belgickou ligu, což v klubu berou jako neúspěch. Proto v něm došlo k zemětřesení a k posílení, aby se taková věc už neopakovala.“
Takže jste očekávali debakl?
„Na druhou stranu je pravda, že po utkání s řeckým mistrem, které jsme si opravdu prohráli zbytečně sami, jsme byli trochu optimističtí a věřili, že něco bychom v Maaseiku uhrát mohli. Jenže přišel tenhle splachovák.“
Proč k němu došlo?
„Protože jsme se vůbec nedostali do hry. Soupeř nás od začátku přitlačil skvělým servisem, vlétl na nás a my jsme se s tím nevyrovnali. Jen ve druhém setu jsme dokázali nejen odolat, ale taky soupeře trochu přitlačit. Ale trvalo to jen krátce.“
Berete výsledek z Maaseiku jako ostudu?
„Ta porážka je opravdu vysoká. Na druhou stranu je faktem, že my jsme od začátku prohlašovali, že v utkáních Ligy mistrů nechceme za každou cenu tlačit na nějaký výsledek. To by bylo velmi kontraproduktivní. Pro nás to jsou zkušenosti k nezaplacení, díky kterým můžeme jít výkonnostně zase o kousek nahoru.“
Jakou cennou zkušenost získá tým, který prohraje 0:3 po setech, ve kterých se jen jednou dostane k hranici dvaceti bodů a jednou naopak nepřekročí ani desetibodovou hranici?
„Především se hráči na vlastní kůži přesvědčí, na jaké úrovni se dá volejbal hrát a co je pro to třeba udělat. Až se proti tak silnému týmu postaví podruhé, už se jim nerozklepou ruce a nohy, jak se to stalo teď. To je druhý dobrý důvod, proč tyto zápasy hrát.“
Nemůže nechat na mužstvu tak drtivá porážka naopak negativní stopy?
„Toho se neobávám. Tohle mužstvo dokáže hodit porážky za hlavu. Někdy až příliš lehkovážně. Teď mu může být tato vlastnost ku prospěchu.“
