Nechtěl jsem být za ostudu, proto jsem vyhrál, smál se Rosol
ROZHOVOR | Poprvé šel do utkání jako česká jednička, na jeho body se v Kazachstánu hodně spoléhá. Lukáš Rosol novou úlohu zvládl, porazil nebezpečného Golubjova a zařídil pro české tenisty vedení 2:0. „Chtěl jsem odehrát kvalitní zápas, to se povedlo,“ liboval si sedmadvacetiletý tenista.
Jak se rodila výhra?
„Určitě to nebyl lehký zápas. Cesta a časový posun mi nehrály úplně do karet. Ale jsem rád, že jsem se do toho dostal a na konci druhého setu využil situace, kdy se Andrejovi moc nedařilo. Po výhře ve třetím setu jsem se lehce zranil, ale Michal Novotný (fyzioterapeut) se o mě dobře postaral a jsem rád, že se mi podařila koncovka čtvrté sady.“
V prvním setu jste hodně kazil. Kde nastal zlom?
„Nemyslím, že jsem první a druhý set špatně podával. Na minulých turnajích jsem měl hodně nízkou procentuální bilanci servisu, ale teď jsem servíroval docela dobře. Akorát on stál docela daleko a na tak pomalém kurtu s pomalými míči neměl žádný problém to přijímat. Nejdřív jsem nevěděl, co na něj hrát, pak jsem mu začal malinko měnit servis a to fungovalo.“
Jak se vám nastupovalo na kurt za stavu 1:0?
„Věděl jsem, že Honza vyhrál 3:0 na sety a říkal jsem si, že bych asi byl za ostudu, kdybych prohrál. Chtěl jsem přidat další bod a to se podařilo.“
Lidé vám připomínají, že do zápasů chodíte s velkým sebevědomím. Bál jste se, že to proti Golubjovi nevyjde?
„Asi by bylo blbé, kdybych šel do zápasu a říkal: No, asi moc šancí nemám, jdu si zkusit vyhrát pár gamů. Musím si věřit. Tohle je cesta, věřit si před zápasem a všem ukázat zdravé sebevědomí a že na to mám. Tohle je u českých hráčů hodně problém, že si nevěří. Když se člověk podívá na Němce nebo Američany, ti jsou mentálně úplně jinde, kolikrát díky tomu hrávají lepší tenis.“
Do zápasu jste poprvé šel jako česká jednička. Bylo to náročnější?
„Loni jsem si toho v ostrých zápasech moc nezahrál, tohle je první rok. Věřil jsem, že letos nějakou šanci dostanu. Už jsem hrál ve Švýcarsku, teď jsem se chtěl posunout na další level a to se mi proti Golubjovovi podařilo. Ale není jednoduché, když člověk nehraje za sebe, ale za Česko.“
Nesete tu tíhu odpovědnosti na zádech hodně?
„Určitě je to hodně cítit, proto jsem byl trošku ztuhlý v první setu. Také jsem za týden v Astaně v tréninku odehrál jen dva sety na antuce, moc jsem těch bodů předtím nenahrál.“
Cítíte, že díky posledním výsledkům v českém týmu panuje vítězná atmosféra?
„Určitě, ale není to o tom, že si vezmeme modrý trika a začneme hrát dobře. Ale tým kolem hráčů je moc dobře udělaný. Každý má svou specializaci, snaží se maximálně vycházet druhému vstříc. My hráči se pak po týdnu, kdy se o nás všichni starají, snažíme všem to nějak oplatit.“
