PŘÍMO Z WIMBLEDONU | Radek, Radek! Kurt číslo 2 měl český veterán na své straně, diváci ho zahrnovali přízní. I australský vztekloun Nick Kyrgios se tentokrát choval téměř vzorně. Snad aby neurazil muže, s nímž se v posledních měsících spřátelil. A Radek Štěpánek se pořadatelům Wimbledonu odměnil za divokou kartu zábavným vystoupením, při kterém jednoho z favoritů turnaje obral o set. Na víc však nedosáhl, jelikož ho zradil nefungující servis. „Asi jsem ho zapomněl ve skříňce,“ lamentoval po prohře 4:6, 3:6, 7:6 (9), 1:6.
Pro pochopení výsledku stačí jedna statistika – Kyrgios 75 procent prvního podání, vy jen 52 procent.
„Máte pravdu. Výborně podával, což jsem samozřejmě čekal. Ale můj servis mi byl dneska hodně nevěrnej. Vůbec nevím, čím to bylo. Celou dobu na trávě i v Paříži jsem servíroval jak mašina, ale dneska jsem měl první podání padesát procent. To je normálně málo a na trávě hrozně málo. Zvlášť proti takovému hráči, který si servis drží hodně lehce, je základ taky dobře podávat a čekat na šanci. To jsem nezvládl a stálo mě to zápas.“
Na Roland Garros jste vyfasoval Andy Murrayho, teď ve Wimbledonu Nicka Kyrgiose. Nejste už frustrovaný z takových losů?
„Jo, dovedl bych si představit lepší los. Dneska, i když dostal warning, hrál na sebe hodně koncentrovaně. To je pak hrozně znát, když se soustředí. Ve čtvrtém setu jsem dostal hrozně es. Trefoval to neuvěřitelně. I když jsem správně odhadl stranu, ani jsem si na míč nesáhnul. Když jsem skvěle vybojoval třetí set, dostal jsem hned čtyři esa a já začal dvěma dvojchybami. Místo toho, abych se mu dál dostával pod kůži jako v závěru třetího setu, tak mi začátek ujel. A zase jsme u toho podání. Sice jsem jinak odehrál slušný zápas, ale celou regeneraci jsem teď strávil přemýšlením, kde nastala chyba, že mi servis zůstal ve skříňce. Ještě se musím podívat, jestli tam náhodou není. Fakt nevím, jestli to bylo třeba z přemíry chtění, nedokážu si to vysvětlit.“
Před turnajem jste říkal, že cítíte zodpovědnost se All England Clubu za volnou kartu odměnit dobrým výkonem. Lidé vás stejně jako v Paříži po utkáním s Andym Murraym vyprovázeli potleskem. Zahřeje to na duši?
„Pro tyhle chvíle hrajete. Tahle přízeň všech fanoušků, kde hraji, mě hrozně těší a nabíjí mě. Tenisem se bavím, je pro mě radost hrát a bojovat. A když přijde od lidí takové ocenění, že je baví se dívat na můj tenis, najdou v mých zápasech emoce a jsou přikovaní k televizi, jsou to hezké zprávy.
Související články
