Pětadvacet let života čekal na první grandslamovou výhru. Pak nastřádal dvě za tři dny. A jakým stylem. Lukáš Rosol se hádal s rozhodčím, smazal dva mečboly a ohromujícím způsobem se zapsal do dějin French Open 2011. Coby tenista postoupivší z kvalifikace vyřadil loňského semifinalistu Jürgena Melzera – osmého hráče světa – a je ve 3. kole.
Připadáte si jako v pohádce?
„Skoro jo, je to pohádka. Věřil jsem, že se s ním dá hrát. Včera mi přijelo z domova osm kamarádů. Zašli jsme na večeři, dodali mi sílu. Tři hodiny jsme mluvili, co mám proti němu hrát. Přesvědčili mě o tom, že můžu hrát s každým.“
Jako kdysi Gustavo Kuerten jste po zápase namaloval na kurt srdce. Jak vás to napadlo?
„Protože dneska jsem to vyhrál srdcem. Hrál jsem do posledního míče, ve čtvrtém setu jsem prohrával už 1:4, vypadalo to zle. Ale pořád jsem měl dost sil, věřil jsem ve zvrat.“
Jak se povedl?
„Hlavně mi nešel ve třetím a čtvrtém setu servis. Když se mi vrátil, zvedl jsem se.“
Hodně jste diskutoval i s rozhodčím. To byl úmysl, abyste se vyhecoval?
„Pomohlo mi to, protože mě tyhle věci vždycky nabudí. Několikrát Melzerovi pomohl, ukázal jinou stopu po míči. Ale dokázal jsem to v hlavě přejít a zůstat soustředěný.“
Úplně to tak nevypadalo. Na rozhodčího jste nejdřív dělal ukazováčkem tytyty, pak jste mu tleskal.
„Protože udělal chybu. Poškodil mě.“
Vypadalo to, že i mezi vámi s Melzerem panuje napětí?
„Z mé strany vůbec. Jen jsme si něco vyříkávali. Myslím si, že mezi náma dvěma byla dobrá nálada. Byl to sice vypjatý zápas, ale nemuseli jsme hlídat auty. Ukázaly jsme si stopy a věřili jsme si.“
Byl to životní zápas?
„Řekl bych, že ano. Hrál jsem dobře, všechno se hezky scházelo. Už jsem měl namále, ale podařilo se obrátit.“
Máte v nohách druhý pětisetový maraton za sebou. Jak se cítíte?
„Momentálně dobře, ale až se trošku rozležím, začne to bolet. A ráno to bude horší. Ale dám si jeden trénink, masáž. Mám dobrou kondici, bude to dobrý.“
V dalším kole čeká veterán Juan Ignacio Chela, 34. na žebříčku. Co proti němu?
„S Chelou se dá hrát úplně v pohodě, je to hratelný soupeř. Není to žádný Ferrer, se kterým bych se strašně nadřel.“
Takže jízda může pokračovat?
„Určitě. Přes Chelu určitě jo.“
