O tři roky starší a o půl hlavy vyšší soupeřku zneškodnila po bravurním výkonu, který ocenil i její kouč Jiří Hřebec. Šestnáctiletá levačka Markéta Vondroušová potvrdila, že právě ona může být budoucností českého ženského tenisu. Hned první start v hlavní soutěži turnaje WTA přetavila v triumf, Francouzku Oceane Dodinovou v Praze ve Stromovce předčila 6:3, 6:2 a mohla jásat.
První výhra na okruhu WTA. Jak velký je to pro vás okamžik?
„Docela velký, protože to byla moje premiéra v hlavní soutěži a jsem ráda, že jsem zápas takhle zvládla.“
Pohrávaly si s vámi nervy?
„Hlavně ze začátku, protože jsem věděla, že tady je dost lidí, kteří mě chtějí vidět. Bála jsem se, abych hodně neprohrála. Ale po rozehrávce to ze mě spadlo a podpora diváků se mi moc líbila. Nakonec jsem si zápas moc užila.“
Urostlá Dodinová prošla kvalifikací bez ztráty sady, v devatenácti se taktéž dere vzhůru. Šel z ní strach?
„Tak já hlavně dlouho nevěděla, co mě čeká. Připravovala jsem se na kvalifikaci, už jsem znala i její los, ale na poslední chvíli jsem se dostala do hlavní. Včera se šel trenér na soupeřku podívat. Věděla jsem, že hraje dost tvrdě, ale že se nepohybuje především dopředu moc dobře. Chtěla jsem všechno vracet, dokud výměnu nezkazí. A taky fungovaly kraťasy. Myslím, že jsem zahrála dobrý zápas.“
A ten vám pomůže v žebříčku výš ze současného 339. místa.
„Jo, z loňského roku jsem obhajovala dvě kola v kvaldě, což bylo čtrnáct bodů. Ale teďka mám už třicet, takže super.“
Ač věkem juniorka, pohybujete se od začátku sezony výhradně na turnajích pro dospělé. Vyhrála jste jeden v Turecku a celkově držíte bilanci 8:5. Spokojenost?
„Pár zápasů nebylo úplně dobrých, ale jinak se celkem daří. Zatím se mi hraje mezi ženskými hodně dobře. I když si pořád zvykám, že hrají do posledního balonu. Juniorky jsou za stavu 5:2 už odevzdané a vystřílí se, ale tady se hraje do posledního míče a není to vůbec lehký.“
V žebříčku WTA jste se od začátku roku posunula dopředu o zhruba 60 příček. Je to hodně či málo?
„Jsem ráda za každý posun. Nemáme to tak, že bychom si řekli, že musím být do léta dvoustá a když se to nesplní, je to pohroma. Každých pár bodů je dobrých, jsem za ně ráda.“
Důležitější je v tomto věku rozvíjet vlastní tenis. V čem děláte největší pokroky?
„Poslední dobou hodně pracuju na servisu, doufám, že se trošku zlepšil. A celkově se snažím hned nestřílet winnery z prvních míčů. Snažím se si výměnu připravit a až pak míč zabít.“
S koučem Jiřím Hřebcem jste spolu již rok. Klape spolupráce?
„Rozhodně. Je to dobrý člověk a hlavně mi moc pomáhá psychicky, protože všechny situace, v nichž jsem, sám na vlastní kůži zažil.“
Související články
