Jako vyznavačka islámu, jež se na kurtu pohybuje odhalená, budí indická tenistka Sania Mirzaová v rodné zemi velké vášně. Teď před ní stojí další výzva. Bude si brát pákistánského hráče kriketu, tedy sportovce ze země, se kterou Indie svedla tři války a závodí s ní v jaderném zbrojení.
Indie a Pákistán, dvě nesmiřitelné jaderné velmoci, budou mít od dubna společný manželský pár sportovních celebrit. To je bezprecedentní událost!
„Ano, je to pravda, budeme se brát,“ pravil osmadvacetiletý ženich Shoaib Malik, který byl dva roky kapitánem pákistánského kriketového týmu. V současné chvíli je však psancem, za slabé výkony a nedisciplinovanost při nedávném turné po Austrálii dostal roční zákaz startů.
Mirzaové zase doma vyčítají, že kvůli vztahu s pákistánským playboyem zrušila zasnoubení se svou láskou ze školních let.
Na kontroverze kolem své osoby je však již hráčka, jež se léčí ze složitého zranění zápěstí a klesla až na 92. místo žebříčku, zvyklá. Vždyť proklestit si cestu z Indie na sportovní výsluní je pro ženu tvrdá práce. Indky bývají podle tradic zahalené v dlouhém sárí, jejich role se redukuje na matku a ochránkyni rodinného krbu.
Sania Mirzová • Foto gallery.techarena.in
U Sanii to však neplatí. Dcera sportovního novináře začala s tenisem již v šesti. Její pouť začala v Hajdarábádu o letních prázdninách. Cestou na plovárnu míjela tenisové kurty a nevěděla, jak zabít čas. „Nemáš co dělat, proč nezajdeš na kurty?“ zeptala se jí jednou matka Naseema. A šestiletá Sania už tam zůstala.
Dnes v Indii nenajdete populárnější sportovkyni. Vždyť je první indickou vítězkou turnaje WTA, první Indkou v elitní třicítce žebříčku (27. místo – 2007), první indickou osmifi nalistkou grandslamové dvouhry i vítězkou mixu (Australian Open 2009).
Jenže se zdá, že na každého fanouška se najde i odpůrce tenisové bojovnice s kroužkem v nose, v krátké sukni a přiléhavém tričku. Ano, nemravné tenisové oblečení, to je pro dceru Indie, jež se modlí pětkrát denně a dodržuje Ramadán, něco nevhodného.
„Její šaty nejen že nezakrývají větší část těla, ale nenechávají téměř nic pro mužskou představivost,“ hřímají opakovaně klerikové a požadují, aby svůj oděv na kurtu změnila. Skupina radikálů jí dokonce před několika lety hrozila, že jí zabrání startovat na turnaji v Kalkatě, pokud se nepodvolí. Tehdy ji chránilo přes sto policistů. Vystresovaná hráčka vypadla překvapivě už ve 2. kole. „Lidem by mělo být jedno, jestli je moje sukně dlouhá třicet centimetrů nebo metr. Jak se oblékám, je má osobní věc,“ vzkázala tehdy tvrdohlavě. Na radu svého manažera ale už turnaje doma v Indii prý nikdy hrát nebude.
Foto Profimedia
Velký poprask ztropila také předloni na Hopman Cupu v Austrálii, když si vyložila při tiskové konferenci bosé nohy na stůl hned vedle indické vlajky.
Být sportovní ikonou Indie je dvojsečné. Díky obrovským komunitám po celém světě má sice na každém turnaji zástupy věrných fanoušků, je však rovněž pod přísným dozorem publika jako snad žádná jiná sportovkyně na světě. Dál bude hrát tenis A může si být jistá, že v manželství s Pákistánským kriketistou to bude ještě složitější. I když se oba rozhodli žít v Dubaji, kde má Malik sídlo. Vždyť již fakt, že se chce Mirzaová vrátit po sňatku k tenisu, není vůbec standardní. Indické manželky mají podle tradice opečovávat dům, plodit děti a dělat zázemí muži.
Bude manželství Mirzaové a Malika důkazem, že sport nezná hranic a dokáže bořit i zaběhnuté tradice, či jen přilije olej do ohně vzájemné nevraživosti dvou zemí?
