21. ledna 2014 • 04:44

Šmicer si plní sen, který je pro lidi běžný: Kam vyráží na dovolenou?

Stůl manažera reprezentace na Strahově už jste vyklidil, co teď děláte?
„Snažím se trochu pomáhat České asociaci fotbalových hráčů a jinak nic nehledám. Ze Slavie jsem šel k nároďáku, teď mám konečně klid.“

Splníte si něco speciálního?
„S rodinou se chystám na lyže do Alp, já jedu poprvé v životě. Jsem natěšený jako kluk!“

Vy jste tam fakt nikdy nelyžoval?
„Ne. Když jsem byl v Anglii, nešlo to, tam se hraje i v zimě. Když ve Francii nebo v Česku, pokaždé jsem si takový nápad zakázal. Nechtěl jsem riskovat zranění, a že přijdu o smlouvu.“

Chystáte se cestovat také někam daleko?
„V březnu pojedu s kamarády do Vietnamu. Tam jsem taky ještě nebyl, takže když s tím nápadem přišli, zalíbilo se mi to.“

Udržujete se v kondici?
„Třikrát týdně chodím do fitka. Musím posílit svaly kolem bolavého kolena. A taky chci být pěknej jako Patrik Berger. Když se tam sejdeme, lidi po nás koukaj.“

Nároďák? Nebylo nač si stěžovat... Vladimír Šmicer ve funkci manažera národního týmu končil smutně. Někteří hráči si stěžovali, že ne vše správně fungovalo, a šéf Pelta ho vyhodil. Od té doby uplynulo pár týdnů... „Já u schůzky hráčů s předsedou Peltou nebyl, nevím, co tam padlo a nepátrám po tom.“ A jeho poslední slovo k vyhazovu? „Podle mě byly podmínky pro hráče dobré, nebyl důvod si stěžovat, nebyla to příčina neúspěchu. A můj konec jsem tak jako tak po krachu v kvalifikaci automaticky čekal.“