29. prosince 2013 • 05:00

Matušovičovi hrozí po nehodě v opilosti i vězení: Uznávám vinu, ale neujel jsem!

Při zpovědi si sype popel na hlavu a děkuje bohu, že nikoho nezabil. Matušovičovi je jasné, že si to pořádně zavařil. Hrozí mu tři roky v base, dva roky bez řidičského průkazu a pokuta až padesát tisíc korun.

Mirku, tohle je průšvih jako Brno…
„Já vím. Uznávám svoji vinu. Po fotbálku jsem si dal několik piv, byl jsem opilý a jsem rád, že to odnesly jen plechy. Škodu samozřejmě uhradím.“

To ale nebude stačit. Mohl jste zabít lidi, hrozí vám tři roky vězení, uvědomujete si to?
„Jistě. Strašně moc toho lituju a vím, že si nezajezdím a přijde trest. Beru to. Věřím ale, že ti kluci z toho auta řeknou po pravdě, jak to bylo. Že jsme zastavili.“

Jak to tedy bylo? Copak je jiná pravda než ta policejní, že jste z místa karambolu ujel?
„Já jsem neujel, tím jsem si jistý. Mám v sobě to, že bych to nedokázal. Nejsem zbabělec. Oba jsme zastavili asi o sto metrů dál dole na křižovatce. Šel jsem se zeptat, jestli jsou v pořádku. Byli. Podívali jsme se na stav aut. Pokoušel jsem se s nimi nějak dohodnout o náhradě, ale nedomluvili jsme se. Až poté jsem odjel. Pokud tam jsou kamery, mělo by to být dohledatelné.“

Tohle jste svedl s dvěma promile v krvi? Policisté tvrdí něco jiného, prý vás naháněli po Havířově…
„Tak to není. Policie mě zastavila o kousek dál. Nikdo mě nehonil. Mluvil jsem s dvěma lidmi z toho auta. Jak bych bez zastavení u té nehody věděl, že mají po kolizi nabouranou pravou stranu a rozbité světlo, a že to auto je z půjčovny? To mi jeden z nich říkal.“

Je vám jasné, že tenhle malér vám všichni spojí se stejnou alkoholickou eskapádou z roku 2007 ve Spartě?
„Vím, že s tím musím počítat a věřím, že to můj poslední průšvih tohoto druhu. Už si to nelajsnu.“