Matušovič válí v divizi: Křiklounů se nebojím

Věří, že jeho stávající angažmá není zdaleka koncem jeho fotbalového příběhu. Nechce se mu už dokolečka obhajovat své rozhodnutí strávit letošní jaro ve čtvrté nejvyšší české soutěži. Těší se na to, že se po půlsezoně v divizi ještě přece jen vrátí na vrcholnou scénu. Doma nebo v zahraničí.

Zápas Havířova s Petrovicemi byl svou úrovní o mnoho čísel nižší než utkání, jež jste zvyklý hrávat. Bavil vás takový fotbal?
„Já jsem se na to těšil. Vždyť jsem hrál mistrovský zápas naposledy loni na jaře. A je mi úplně jedno, že toho dalšího jsem se dočkal v Havířově, který je v divizi. Už jsem řekl, že je to moje rozhodnutí, proč tady teď hraju. Jaro tady strávím a uvidíme, co bude v létě.“



Nemáte přece jen pocit, že půl sezony, kterou v divizi strávíte, je pro vás promarněným časem?
„O tom se pořád píše, já už bych o tom moc mluvit nechtěl. Píše se o tom, že tady hraju proto, že jsem žádnou nabídku neměl. To není pravda. Já vím nejlíp, jak to bylo. A ti lidé, kteří mi angažmá nabízeli, to vědí taky. A já nemám důvod to někomu dokazovat. Že jsem nevzal angažmá, a třeba i prvoligové, protože se mi nechtělo jezdit přes celou republiku jen proto, abych uspokojil kluby, které mě chtěly, to je přece rozhodnutí, na které mám právo.“

Řeč byla o nabídkách z Ústí a Karviné...
„A přitom jsem měl i další. Ale nechci být konkrétní. Pro mě je důležité, abych měl z fotbalu dobrý pocit a trochu se na to těšil. A ne že mi někdo zavolá, řekne, pojď sem hrát, a já budu nešťastný, že je to daleko, a že mě to z nějakých dalších důvodů nenaplňuje. Tady ten dobrý pocit mám, protože jsem s rodinou doma v Havířově.“

Karviná je od Havířova přece velice blízko...
„To ano, ale tam chtěli, abych se upsal na rok a půl. Za rok a půl mi bude dvaatřicet a pravděpodobnost, že bych se dostal někam ven, by byla o to menší. Té nabídky z Karviné si hrozně vážím, ale vysvětluju vám, proč jsem ji nevzal.“

Fanoušci v Havířově vás přijali. Nebál jste se, že se na vaši premiéru přijedou z nedaleké Ostravy podívat i takoví, kteří vám ji budou chtít svými pokřiky znepříjemnit?
„Jednou nebo dvakrát jsem z tribuny něco zaslechl, jinak nic, máte pravdu. Rozhodně jsem se toho nebál. Zažil jsem, když po mně řvalo na Bazalech sedmnáct tisíc lidí, když jsme tam přijeli se Spartou, tak snad bych zvládl tisíc lidí v Havířově.“

Nedá se říct, že byste nevynikal. Ale fanoušci jsou nekritičtí a od trojnásobného mistra ligy a účastníka Ligy mistrů čekali, že soupeři nepůjčí balon...
„Já to řeknu jinak. Žádný z ligových hráčů, který by sem přišel hrát, by nedokázal vzít míč a projít s ním celé hřiště. Každý by v divizi normálně zapadl. Abyste vynikl, musíte si se spoluhráči umět narazit, naběhnout, musí to být celé sehranější, a pak to může vypadat jinak.“

Několikrát bylo vidět, že vás nízká technická úroveň divizního fotbalu poněkud zaskočila...
„Mně se o tom nechce moc mluvit, protože jsem rád, že můžu s těmahle klukama teď v Havířově hrát. Samozřejmě, že hrát ligu a hrát divizi je rozdíl. V lize si člověk narazí míč, spoluhráč mu přihraje do zajímavého prostoru, ale já o tom fakt moc víc mluvit nechci. Když to vidíte vy, fajn, ale nechtějte po mně, abych nějak špatně mluvil o hráčích v Havířově. Jsem rád, že s nimi hraju.“