Dvaadvacetiletý Španěl dobývá úspěchy ďábelským tempem a je dost dobře možné, že až se jeho kariéra uzavře, může být právě on tím nejúspěšnějším lovcem historie. Vždyť už dokázal, že vítězit umí na antuce, trávě i betonu. Tedy na všech grandslamových površích.

Švédská legenda Mats Wilander dnes chodí se zadostiučiněním ve tváři. „Od první chvíle jsem říkal, že Nadal vyhraje víc grandslamů než Federer, ale nikdo mi nevěřil. Až teď začínají,“ culí se.

Ano, přestože se na modravých kurtech v Melbourne Parku neobjevila ani trhlina, Španělův finálový triumf při Australian Open způsobil zemětřesení. Po antuce a trávě padla poslední bariéra - beton.

Jen Agassi, Wilander a Connors dokázali vyhrát grandslamy na třech různých površích (v dřívějších dobách se hrálo Australian Open a US Open na trávě). Od včerejška lze věřit, že ať přiletí do Melbourne, Paříže, Londýna či New Yorku, má Nadal šanci zvítězit.

Tenisový kulturista dělá zázraky na počkání. Poté, co si s brutální dominancí podmanil pařížskou antuku, dramaticky přerval i historickou šňůru vítězství Federera na trávě ve Wimbledonu.

A když poprvé vyhrál v Austrálii na betonu, bylo to po dech beroucím maratonském představení. Během tří dnů strávil na kurtu dohromady 9 hodin a 37 minut.

„V životě bych si na něj před finále nevsadila ani cent. A nakonec ještě utahal Rogera. Byl to ten nejúžasnější fyzický výkon, jaký jsem kdy viděla,“ klesla čelist Martině Navrátilové.

VIDEO - neuvěřitelné výměny Nadala s Federerem ve finále Australian Open


Nadal stoupá po žebříčku grandslamových velikánů závratným tempem. Se šesti tituly má ještě sice k vrcholu daleko, ale rychlost, s jakou je střádá, je nebývalá.

Jen Björn Borg byl v době šestého titulu mladší než Španěl. A to o pouhých šest měsíců. Jak dobrý tenhle kluk z Mallorky vlastně jednou může být, ptají se všichni.

Ačkoliv jeho fyzický fond a ocelová psychika už snad vylepšit nejdou, samotná hra má ještě prostory ke zlepšení.

„Podání, bekhend, voleje, větší agresivita. Na tom všem chci dřít. Kdybych nechtěl, bude lepší, abych se vrátil domů, nasedl na člun a rybařil,“ prohlásil tenisový zarputilec, jehož hlavním přikázáním je vyvinout útočnější styl tenisu. Musí zkracovat výměny, aby šetřil své tělo.

Jestliže ho totiž něco může opravdu zničit, nejsou to soupeři, ale zdraví. Už ve dvaadvaceti má za sebou historii menších či větších problémů, bandáže pod jeho koleny stále nabírají na šířce.

Veškeré velké předpovědi o jeho budoucnosti mají zásadní dovětek: pokud zůstane zdravý...„Jeho styl je tak fyzický...

Nadře se víc než Sampras či Federer.Může vydržet tohle strašné nasazení? Až čas nám řekne,“ soudí Navrátilová.



Do té doby můžeme počítat dál. French Open za čtyři měsíce? Pokud se zúčastní, je další titul téměř samozřejmostí. Wimbledon? Nebylo by překvapení, kdyby obhájil.

US Open? Tady může být háček. Sám Nadal pokládá triumf ve Flushing Meadows za svůj největší cíl pro rok 2009. Tenhle turnaj pro něj ale vždy bude nejtěžší.

Kurty v New Yorku jsou nejrychlejší ze všech grandslamů, odskoky míče nízké. Navíc sil po osmi měsících sezony je daleko méně než na jejím začátku v Austrálii.

„Loni jsem tam hrál vážně skvěle, ale věděl jsem, že nemůžu uspět. Byl jsem vyždímaný. A v semifinále se Murrayem se to ukázalo,“ přiznal včera i Nadal, jenž znovu žádal o revizi tenisového kalendáře a omezení turnajů na betonu.

„Proč bych i tam nemohl vyhrát?“ zeptal se nakonec.

Jistě, Rafael Nadal už mnohokrát ukázal, že v jeho podání není nic nemožné.

A můžeme jen spekulovat, jaké zázračné číslo v kolonce grandslamových titulů po něm zůstane, až uzavře kariéru?