Mark Webber

KARIÉRA

1991-1993 motokáry

1994 Australský šampionát formule Ford

1995 Australský šampionát formule Ford, 4. místo

1996 Britský šampionát formule Ford, 2. místo

1997 Britský šampionát formule 3, 4. místo, 3.místo v Marlboro Masters

1998 Šampionát FIA GT, 2. místo, 5 vítězství (partner Bernd Schneider)

1999 Start ve 24h Le Mans

2000 Šampionát formule 3000, 3.místo, 1 vítězství

2001 Šampionát formule 3000, 2. místo, 3 vítězství, oficiální testovací jezdec týmu Benetton-Renault ve formuli 1

2002 KL Minardi Asiatech, 2 body a 16. místo v šampionátu

2003Jaguar-Cosworth, celkem 17 bodů a 10. místo v šampionátu

2004Jaguar-Cosworth, celkem 7 bodů a 13. místo v šampionátu

2005 BMW WilliamsF1 Team, celkem 36 bodů a 10. místo v šampionátu

2006 WilliamsF1 Cosworth, celkem 7 bodů a 14. místo v šampionátu

2007 Red Bull Racing, celkem 10 bodů a 12. místo v šampionátu

2008 Red Bull Racing, celkem 21 bodů a 11. místo v šampionátu

2009 Red Bull Racing, 2 vítězství, celkem 69,5 bodu a 4. místo v šampionátu

2010 Red Bull Racing

Cesta Maka Webbera do formule 1 byla poněkud nezvyklá. V rodné Austrálii začal s motokárami a formulí Ford a poté se přestěhoval do Anglie, kde se jezdí nejprestižnější národní šampionáty nižších formulí. Až potud byla jeho cesta klasikou, pak však přešel k vytrvalostním závodům GT, kde v továrním týmu Mercedesu slavil úspěchy, aby se poté prostřednictvím formule 3000 opět vrátil k formulovým vozům. Jeho vstup do formule 3000 provázela značná očekávání. V premiérovém roce je naplnil celkovým třetím místem a jedním vítězstvím, poté byl pasován na velkého favorita roku 2001. Tuto roli však zcela nezvládl, v celkovém hodnocení šampionátu skončil druhý za Justinem Wilsonem a při rovnosti bodů s Čechem Tomášem Engem pro něj hovořil větší počet vítězství, Enge však v posledním závodě šampionátu nestartoval.

V roce 2001 působil kromě formule 3000 také v roli testovacího jezdce Benettonu a s vozem formule 1 najezdil hodně kilometrů. O rok později debutoval ve formuli 1 s týmem Minardi a hned v úvodní Grand Prix na domácí půdě v Austrálii senzačně získal dva body. I v dalším průběhu předváděl solidní výkony, které mu nakonec vynesly místo u Jaguaru. Tam v roce 2003 deklasoval Antonia Pizzoniu takovým způsobem, že Brazilec dostal v průběhu sezóny vyhazov a nahradil ho Justin Wilson, nad kterým měl rovněž navrch. V další sezóně s Jaguarem Webber bezpečně porazil nováčka Christiana Kliena a současně se dočkal důležitého přestupu. Od roku 2005 získal místo u předního týmu Williams.

U Williamsu musel ukázat, že má opravdu potenciál špičkového jezdce. Kritici tvrdí, že Webber měl vždy slabší týmové kolegy a rychlý byl hlavně v kvalifikaci, v závodu však ztrácel. Jeho zastánci to dávají na vrub špatným vlastnostem Jaguaru, který rychle ničil pneumatiky. Dalším mínusem je to, že jeho nejlepším výsledkem do té doby bylo šťastné páté místo s Minardi v GP Austrálie 2002. Sám Webber přiznal, že ve své kariéře musel vždy dokazovat svůj talent. Od počátku vynikal především naprostým zaujetím pro formuli 1, kterým je srovnatelný snad jen s Michaelem Schumacherem. Pragmatickým přístupem zase připomínal svého krajana Alana Jonese, který se u Williamsu stal v roce 1980 mistrem světa.

V roce 2005 tedy zakotvil u Williamsu, ale nebyla to šťastná sezóna. Vedle týmového kolegy Nicka Heidfedla se mu nedařilo, dříve neporazitelný jezdec se musel smířit s rolí dvojky. Vylepšil si ale své nejlepší umístění ve velké ceně, když dojel třetí v GP Monaka. Sezóna 2006 byla ještě horší. Williams byl sice na začátku roku rychlý, srážela ho však špatná spolehlivost. Než ji tým vyladila ostatní už pro změnu nestačil rychlostí. Webber jenom bodově paběrkoval, s týmovým kolegou Rosbergem si však poradil snadno.

V roce 2007 na doporučení svého osobního manažera Flavia Briatoreho opět změnil tým. Ten si ho kupodivu nevzal k sobě do Renaultu, ale díky smlouvě o dodávkách francouzských motorů týmu Red Bull Racing jej dosadil vedle Davida Coultharda do rakousko-britské stáje. Mistrovské motory Renault a šasi RB3 z pera geniálního konstruktéra Adriana Neweye mu měly konečně zajistit úspěch. Jenže problémy se spolehlivostí, které vyústily v časté defekty Australanova monopostu, způsobily, že jediným skutečně dobrým výsledkem bylo třetí místo v deštivém závodě na Nürburgringu. Ani v další sezóně nenastalo zásadní zlepšení. Mark Webber sice v interním duelu překonal Davida Coultharda, ale dál pokračoval v průměrných výkonech, ne vždy zapříčiněných jen jím samotným.

Zda se Marku Webberovi podaří průlom mezi skutečnou elitu, měla ukázat až sezóna 2009. Zkušeností už nasbíral dost, o smolné závody také neměl v minulosti nouzi. Jenže do týmu Red Bull Racing po odchodu Davida Coultharda do závodnické penze vstoupil Sebastian Vettel a v tu ránu měl Australan nového velkého konkurenta ve vlastních řadách. Tentokrát ovšem měli oba k dispozici skvělý Red Bull RB5 a hned to bylo znát na výsledcích. Mark Webber sice zůstal ve stínu svého mladšího týmového kolegy, ale současně zažil nejúspěšnější rok kariéry. Získal svá první vítězství (2), osmkrát vystoupal na pódium a v hodnocení jednotlivců skončil na 4. pozici.

Následující sezóna jakoby té předchozí z oka vypadla. Jen u Red Bullu se závodilo ještě o jeden stupínek výše. Teď už šlo zcela vážně o titul mistra světa. Ve hře byli oba jezdci rakouské stáje a od druhé poloviny měl Mark Webber dokonce nad Sebastianem Vettelem navrch. Na několik týdnů se usadil na čele průběžného hodnocení, ale finále šampionátu mu nevyšlo. Přesto z toho byla jeho zatím nejúspěšnější sezóna ve formuli 1. Celkově se umístil na třetí pozici a do sbírky přidal další čtyři vítězné poháry. Na splnění osobního snu stát se mistrem světa mu ale zřejmě zbývá poslední sezóna, protože po roce 2011 mu vyprší smlouva s Red Bullem a vzhledem k svému věku už bude těžko hledat odpovídající kokpit.

Silné stránky: když má den, dokáže být velmi rychlý, výborný v kvalifikaci, tvrdě na sobě pracuje, má dokonalou fyzickou kondici

Slabé stránky: v závodech někdy neudrží získanou pozici z kvalifikace, nestálost výkonu, musí se dobře cítit