16°C
Co vedlo hokejistu Bajtoše (†30) k sebevraždě? Babička popsala mrazivý poslední telefonát!
Pouhých pár měsíců po sebevraždě hokejového manažera Dušana Paška mladšího (†36) smutní slovenský hokej opět. Stejný způsob dobrovolného odchodu z tohoto světa si vybral i Dávid Bajtoš (†30). Oběsil se v altánku v bratislavské části Koliba, tedy nedaleko místa, kde si život vzal právě Pašek. O důvodech fatálního činu promluvila zdrcená babička Božena (81).
„Nebyl to zkrat. On se tím už určitě zaobíral déle. Neřekl mi to přímo, ale dnes, když jsem si v hlavě přehrávala poslední období, tak mi to dochází. Naposledy jsme spolu mluvili asi před třemi týdny,“ svěřila se s pláčem pro pluska.sk.
Vše podle ní zapříčinily dluhy, které přebral s firmou po zesnulém otci a které se díky covidové situaci jen zhoršovaly. Kamionová doprava zabezpečovala služby pro celou Evropu, ale specializovala se na skandinávské země. Nepomohlo ani přestěhování do Bratislavy, kde Dávid doufal v nárůst pracovních příležitostí a objednávek.
„Můj syn Anton náhle zemřel na rakovinu, teď 18. ledna to byly tři roky. Dávid se rozhodl pokračovat v podnikání svého otce. Pomáhal mu při tom starší bratr Denis, který žije s přítelkyní a synem ve Spišské Nové Vsi. Byl Dávidovi obrovskou oporou,“ popsala rodinnou situaci paní Božena.
Bývalý hokejista doufal, že se mu podaří dostat rodinnou firmu z dluhů. „Spletl se. Přišel covid, práce ubylo, problémy se prohlubovaly a dluhy rostly. Vždy mi volal, ale postupně se čas mezi jednotlivými telefonáty prodlužoval. Před třemi týdny mi zavolal. Byl velmi smutný. Ptala jsem se ho co se děje. Pamatuji si, jako by to bylo dnes. Řekl mi: Babičko moje, já ti už ani víc volat nebudu. Mám se zle, velmi zle. Ani se mi žít nechce. Já už to všechno dál nezvládnu! Hned jsem mu začala domlouvat, aby ho nenapadla nějaká hloupost. Neřekl mi na to nic, jen položil telefon. To bylo naposled, co jsem ho slyšela,“ vyprávěla třesoucím se hlasem.
Babičku další rána osudu velmi vzala. „Vždyť byl mladý, měl celý život před sebou… Dost ho vzala smrt otce… K tomu se přidaly problémy s firmou, a aby toho nebylo málo, tak se s ním rozešla partnerka, s kterou chodil od patnácti let. Vnuk byl dobrák, rád pomáhal lidem, kterým vždy věřil.“
Paní Božena, která už je víc než čtyřicet let vdovou, svého vnuka znala velmi dobře. „Chodil ve Spišské do školy. U mě spali a odtud odcházeli každý den. Víc byli tu než doma s rodiči. Dávid byl poslušný a velmi zodpovědný. Nikdy by mě nenapadlo, že bude schopný si sám vzít život,“ lkala nad vnukovým rozhodnutím.
Celkem jasnou představu už má i o tom, co bude nyní. Dávida nechají zřejmě zpopelnit v bratislavském krematoriu a následně ho převezou do Spišského Štvrtka. „Vždyť kdo by cestoval na hrob takovou dálku? Můj zlatý Dávid, ať odpočívá tady, kde to měl rád a kde prožil nejhezčí a nejšťastnější roky života,“ ukončila svou výpověď plačící paní Božena.
