Luděk Mikloško odmítl agresivní chemoterapii, žije přítomností a… Léčí se svou cestou
Pracuje, žije fotbalem, nic nevzdává, ale vyhánět rakovinu tím nejdrsnějším způsobem – chemoterapií – bývalý brankář Luděk Mikloško (63) odmítl.
V neděli se Mikloško o svůj příběh, který do té doby znalo se všemi podrobnostmi jen pár lidí, podělil v Anglii, a ten obletěl celý svět. Zní na první poslech tragicky, ale tak sám Luděk svou situaci nevnímá. „Cítím se dobře. Spousta přátel říká, že kdyby nevěděli, čím procházím, mysleli by si, že jsem v pořádku.Chci být aktivní a pracovat co nejdéle,“ vypovídal se v neděli pro web West Hamu United, klubu svého srdce, nynější sportovní šéf Baníku.
Poznat to nebylo
Na sociálních sítích to spustilo záplavu povzbudivých reakcí z celého světa. V Ostravě o jeho problémech věděl úzký okruh rodiny a přátel. „Že je to takhle vážné, na sobě nedával znát ani trochu,“ říká jeden z jeho kamarádů. Zdravotní komplikace začaly před třemi lety. „Lékaři mi vyoperovali bulku na boku a našli rakovinu. Když jsem se loni vrátil z dovolené, jel jsem kvůli bolestem z letiště rovnou do nemocnice. Našli nádor v žaludku, který nešlo operovat. Absolvoval jsem nějakou radioterapii, která pomohla to trochu zmenšit. Jenže později objevili další nádory a jedinou možnou léčbou byla chemoterapie,“ popsal Mikloško.
Zákazy už zažil
V tu chvíli stál před těžkou volbou. „Léčba by byla bez záruky, že bude fungovat. Ale vyřadila by mě minimálně na půl roku ze života. Nemohl bych pracovat, být s kolegy, cestovat... Řekl jsem ne. Nemělo by to smysl, chci žít svůj život,“ dodal Luděk, jenž velmi těžce nesl zákazy v dobách covidové pandemie. Tehdy volbu neměl, omezení se týkala všech, nyní ji využil. A tak pracuje, cestuje, je s kolegy.
Podle informací lidí z nejbližšího okolí nic nevzdává, využívá alternativní léčbu, které věří. A žije přítomností. Co bude? Neví to on, neví to ani lékaři. Může tu být dlouho – a nemusí. Ale tak to má svým způsobem každý z nás.
