Panenka o Ďolíčku: Moc se toho nezměnilo. Každé vylepšení bude plus
Ač vypadá jako nezničitelný optimista, i on měl jednu noční můru. Antonín Panenka se stejně jako další zelenobílí srdcaři bál, že na místě Ďolíčku vyroste třeba obchoďák. Nestalo se, teď už mytický stadion patří Praze a rýsuje se před ním období stability. „Ulevilo se mi,“ přiznala klubová legenda Bohemians pár dnů po úspěšném přepisu na katastru.
Berete to jako happy end?
„Řešilo se to strašně dlouho, případ Ďolíček měl spoustu zádrhelů a zvratů. Dokud to není definitivní, pořád pochybujete a říkáte si, co by kdyby. Teď přichází určité uklidnění. Je fajn, že klub má minimálně na deset let jistou střechu nad hlavou a může zkusit něco budovat.“
A soustředit se pouze na fotbal?
„Přesně tak. Nejde jen o Ďolíček, ale i o kauzu tří Bohemians, která už je taky za námi. Tohle byly dva hlavní problémy, které klub brzdily řadu let. Nikoho nebaví vláčet se po soudech, všichni chtějí mít klid na práci. Teď snad bude.“
Co dál? Je potřeba udělat krok B a pustit se do rekonstrukce Ďolíčku?
„Připomeňme si fakta: majitelem stadionu je magistrát a Bohemka tam bude v nájmu. Nějaké úpravy by se hodily, ale je otázka, kdo to bude financovat. Jestli by do toho město znovu šlo, když už předtím dalo 121 milionů za nákup stadionu? To je spíš otázka na majitele klubu, určitě o tom bude jednat. Viděl jsem spoustu maket a projektů - a i kdyby se z toho realizovalo jen něco, byl by to posun.“
V čem teď vidíte největší slabinu stadionu?
„Pamatuju, když se v roce 1970 otvíral po rekonstrukci - a od té doby se tam toho moc nezměnilo. To pochopitelně není ideální, protože vývoj jde rychle dopředu, ale v tuhle chvíli je hlavní, že Ďolíček aspoň splňuje podmínky pro to, aby se tam dala hrát liga. Každé vylepšení bude plus. Jako stěžejní vidím novou tribunu u Vršovické ulice: stadion by se tím uzavřel a kapacita by šla nahoru.“
Šla by nahoru i atmosféra, která je na Bohemians skvělá už teď a patří k nejlepším v lize?
„Ďolíček je takový anglický stadionek, fanoušci mají k hráčům hodně blízko. Vím, o čem mluvím: když jsem kopal roh, povídal jsem si s lidmi ve spodní řadě. Kulisa na Bohemce byla, je a doufám, že i pořád bude parádní. Hodně k tomu přispívají výsledky áčka, které je po podzimu v lize sedmé.“
Když mluvíte o dobrých zprávách, máte pocit, že se klubu blýská na lepší časy?
„Snad už v nich trochu jsme. Líbí se mi, jak tým funguje: hráči jsou jedna parta a na place se perou jeden za druhého. Hodně dělá přístup trenéra Haška, který na mužstvo přenáší svůj klid. Navíc už máme vyřešený stadion... Na euforii je ale pořád ještě čas, zůstávám nohama na zemi.“
