Fillo: Bořil to udělal vych*aně, ale byl jsem neohrabaný. Odmítá úmysl
S Janem Bořilem nastupoval v Mladé Boleslavi, ale když se hraje o body a střetnou se typy s náturou válečníka, všechno jde stranou. Martin Fillo (35) v rozhovoru pro iSport Premium poprvé popisuje svou premiérovou přímou červenou kartu v životě, kterou v Edenu vyfasoval právě po pošťuchování s kapitánem Slavie již ve třetí minutě. „Moje chyba, ale žádný úmysl,“ hájí svůj čin, po kterém Baník padl 1:2.
Média nevyhledává, sociální sítě pro jistotu a duševní klid od neděle taky omezil. Žádost o interview však Fillo neodmítl. „K naší práci patří i nepříjemné věci,“ říká smířeně zkušený fotbalista, byť z jeho hlasu je stále cítit zklamání.
Jan Bořil situaci popsal takto: „Byli jsme u sebe a zničehonic mi dal rukou nebo loktem přímo do obličeje. Jednoznačný faul na červenou. Nevím, proč to udělal.“ Přidáte svůj pohled?
„Jeho vyjádření jsem nečetl, tuším, co se v novinách teď děje, takže radši nic neotvírám. Ale nemám problém s tím to popsat. Chtěl jsem atakovat dlouhý balon, který si gólman Kolář zpracovával, a dostat ho trošku pod tlak. Bořil mě k němu nechtěl pustit, blokoval mě ramenem. Jednou, dvakrát a napotřetí jsem si ho už chtěl odstrčit a oběhnout, abych mohl vyrazit ke Kolářovi. Jenže z mé strany to bohužel bylo neohrabané, nemotorné. Měl mou ruku v obličeji, využil toho a svalil se k zemi. Za mě byla červená karta velmi přísná, protože intenzita byla nulová. Nechtěl jsem to udělat, ale beru to na sebe. Velká chyba.“
Váš bývalý parťák z Baníku Lukáš Pazdera, jehož jsem se na vás spolu s dalšími někdejšími spoluhráči vyptával, si myslí, že jste byl možná přemotivovaný. A že Bořil, který je prý podobným typem jako vy, toho využil. Souhlasíte?
„Samozřejmě jsem byl nahecovaný. Těšil jsem se na konfrontaci, navíc jsem měl hrát po dlouhé době křídlo, takže jsem do zápasu chtěl jít naplno. Bořil toho možná trochu využil, ale to nic nemění na tom, že si to jako zkušený hráč nemůžu dovolit. Určitě se však distancuju od toho, že by to bylo něco zákeřného. Spíš jsem fakt nepočítal s tím, že když jsme do sebe dvakrát šťouchli, tak napotřetí už uhne. Chtěl jsem si udělat prostor, ale šáhl jsem mu do obličeje. Rukou, ne loktem. Nenechal se ani ošetřit a hned po červené hupsnul na nohy. Udělal to vychcaně, ale já bych udělal to samé.
