Další zkušený fotbalista Sparty veřejně kritizuje své africké spoluhráče Lea Kweukeho a Martina Abenu. Libor Sionko se do zmiňovaných fotbalistů zlehka opřel v on-line chatu na oficiálních stránkách klubu. Zaráží ho jejich neochota učit se česky.
Bony Wilfried byl jen jeden. Útočník z Pobřeží slonoviny, který si báječně osvojil češtinu, zatím v tomto směru nenašel ve Spartě nástupce. Další vyslanci černého kontinentu na Letné prý složitý jazyk vytrvale ignorují.
„V případě Abeny a Kweukeho nemám pocit, že by se česky učili,“ říká Libor Sionko. „Troufám si tvrdit, že za rok budou umět stejný počet českých slov jako nyní.“
Netečným Sionka nenechává ani současná situace Slavie, která balancuje nad propastí.
„Sleduju to z toho pohledu, že Slavia je tradiční český klub,“ vysvětluje. „Zánik ani sestup jí nepřeju, protože by mi chybělo vyprodané hlediště a derby. A taky, koho by Sparta potom porážela,“ neodpustí si rýpnutí účastník mnoha vítězných klání s červenobílými.
|
Zkušený záložník se pochopitelně musel vyjadřovat také ke své momentální pozici v týmu. Z hvězdy se totiž přesunul mezi náhradníky.
„Samozřejmě mi to vadí, hodně, hrát chce každý. A kdo říká, že ne, tak asi lže. Peru se s tím, poctivě trénuju a čekám na šanci,“ přiznává bývalý reprezentant.
„S přibývajícím věkem se člověku mění hodnoty. Dříve to člověk kousal hůř, ale čím je starší, zvládá to lépe. A taky pomáhá rodina, děti...“
Proto zatím myšlenky na přestup jinam rozhodně nemá. „O odchodu jsem nepřemýšlel, mám platnou smlouvu, kterou hodlám dodržet,“ tvrdí.
Dopředu ho stále žene vidina dalších úspěchů. Ten nejbližší by rád slavil ještě letos, tedy pokud Plzeň dovolí.
„Přál jsem si do konce své kariéry nasbírat deset titulů. Zatím jich mám osm, takže mi dva chybí. Rád bych na tuto metu ještě dosáhl,“ objasňuje čtyřiatřicetiletý fotbalista.
