Dřímá v něm obrovský talent, ale i hodně svérázná povaha. Dvacetiletého záložníka Teplic Egona Vůcha nepřehlédnete. Pochází z kolotočářské rodiny a naposledy překvapil přiznáním, že matce dal k Vánocům bič a spodní prádlo. „Je zvyklá, k narozeninám ode mě dostala pouta,“ směje se Vůch.
Je rychlý a na české poměry má i slušnou techniku s míčem. Vzhlédl se v Cristianu Ronaldovi, na podzim si připsal prvních jedenáct startů v lize, hned v prvním utkání v základní sestavě Teplic se blýskl gólem. I proto se na pravém kraji zálohy Egonu Vůchovi předvídá velká budoucnost.
Má to jeden háček. Mnohem větší pozornost zatím Vůch poutá mimo hřiště. Chováním, štiplavými výroky nebo ztřeštěnými nápady.
Když po Vánocích bezelstně prozradil, že mamince pod stromeček zabalil bič a spodní prádlo, málokdo se tomu divil.
„Nemůžu si ještě dovolit dávat rodičům nějaké velké dárky, tak chci, aby byla aspoň legrace. Sranda u stromečku musí být, chci, abychom se zasmáli,“ vysvětluje.
Podle Vůcha už si rodiče na jeho nápady zvykli. „Minule jsem dal mamce k narozeninám pouta,“ vyhrkne se smíchem teplický mladík.
„Mám pocit, že už to ode mě trochu čeká. Nevím, jestli to s tátou používají, to jsem se jich už neptal, ale vím, že to ve skříni je,“ dodává vážně.
Nezvyklé nápady má Vůch dost možná v krvi. Pochází totiž z kolotočářské rodiny. „Z máminy strany jsou všichni světský,“ říká.
EGON VŮCH
|
|
Narozen: 1. 2. 1991 Klub: FK Teplice Pozice: krajní záložník Kariéra: FK Příbram, Bohemians 1905, Hlavice (do roku 2011), FK Teplice (2011-) |
„Dodnes mám kolotoče po celé republice zadarmo. Přitom mně se z nich nedělá zrovna dobře, vždycky jsem byl radši za kasou,“ culí se.
Když ale přijde řeč na jeho vystupování v teplické kabině, smích Vůcha rychle přejde. Sám upřímně přiznává, že k hráčům, kteří sekají latinu, nepatří.
„Nerozjel jsem to v Teplicích zrovna nejlíp. Měl jsem špatný přístup k tréninkům a trochu problémy mimo hřiště,“ kýve hlavou.
Co se za oněmi „problémy“ skrývá? Vůch si hodně zlé krve mezi spoluhráči nadělal kvůli penězům. První výplatu totiž rozfofroval za hlouposti a ještě se tím mezi Vachouškem a spol. nezapomněl pochlubit. Snadno pak budil dojem frajera, kterému první úspěch stoupl do hlavy.
„Poprvé dostávám regulérní plat a najednou jsem chtěl všechno. Viděl jsem u kluků hezký auto, tak jsem ho chtěl hned taky. Ale to nejde. Utrácel jsem za spoustu věcí. Oblečení, telefony... Kupoval jsem si víc, než na co jsem měl,“ sype si dnes upřímně popel na hlavu.
Dnes mu výplata chodí na účet matky („Peníze na bič a spodní prádlo jsem si ale ušetřil bokem,“ dušuje se Vůch) a přísnou ruku nad ním drží i kouč Petr Rada.
Když na konci listopadu Vůch oslavil svou premiérovou trefu v lize, neskrýval, že z Rady má strach.
„Prý mu pak manželka vynadala, že se ho hráči bojí. Ale bylo to v legraci,“ směje se hráč.
„Umí pořádně zařvat. Kolikrát čekám, kdy mi ji natáhne. Byli jsme na začátku přípravy na turnaji v Chemnitzu a tam už k tomu bylo blízko. Odseknul jsem mu, a i když jsem si hned uvědomil, že jsem udělal chybu, čekal jsem, že facku dostanu,“ vzpomíná Vůch.
Příhoda z Německa měla nakonec šťastný konec. Bude ho mít i slušně nastartovaná kariéra Vůcha? Dvacetiletý průšvihář doufá, že ano. „Snažím se problémy odbourávat. Až kluci uvidí, že jim pomáhám a nedělám problémy, snad si udobřím i kabinu,“ přeje si.
Kdo ví, možná se jednou skutečně přiblíží svému idolu. „Chtěl bych se dostat do Realu Madrid. Když se to nepovede, chtěl bych být aspoň jako Ronaldo,“ dodává sebevědomě Vůch.
