Lídr s charakterem. Brabcův návrat vzhůru, pomohl přestup i nový systém
Zažívá jedno z nejlepších období v kariéře – a na pohodě je to znát. Stoper Jakub Brabec krátce před třicátými narozeninami ožil. Jak na klubové úrovni v Řecku, tak v reprezentaci. V ní si během posledního půlroku vydobyl zpátky ztracenou důvěru a místo v základní sestavě z několika důvodů. Brabcovi pomohla zranění konkurentů a nové rozestavení, v němž si i díky stoprocentnímu vytížení v Arisu Soluň drží vysoký standard. „Podává výborné výkony,“ říká Šilhavého asistent Jiří Chytrý.
Loni v dubnu odehrál kompletních devadesát minut proti budoucím mistrům Evropy z Itálie, porážka 0:4 byla drsnou prověrkou před EURO. A pak si Jakub Brabec na půl roku sedl na reprezentační lavičku.
I když lavičku... Veřejnost má ještě teď v paměti srpnové události, kdy devětadvacetiletý obránce opustil národní tým, aby na konci přestupního období stihl vyřešit transfer do Arisu Soluň.
„Chtěli jsme mu umožnit zahraniční angažmá, aby se zase posunul,“ vrací se ke tři čtvrtě roku staré záležitosti kouč Jaroslav Šilhavý. „Brába si to v Řecku nemůže vynachválit. Je to plus pro něj, potažmo ve finále i pro nás. Protože z jeho lepší výkonnosti samozřejmě těží i národní tým.“
Tehdy chyběl nejen Brabec, ale nakonec i David Zima, který přestupoval do Turína, a tak Romela Lukakua v Bruselu neúspěšně bránil nováček Filip Kaša. Mluvilo se o zbytečném risku až nezodpovědnosti vůči elitnímu výběru. S odstupem času se však Šilhavého slova dají podepsat.
Odchovanec Sparty vypadá momentálně mnohem lépe než v závěru angažmá v Plzni. Z Brabce čiší pohoda a sebevědomí, které nabral na nové adrese. V sezoně vynechal jediný soutěžní zápas, jinak Arisu nechyběl ani minutu. Obdivuhodná bilance a důkaz extrémně rychlé adaptace.
„Kuba je extrovert, umí jazyk, nedělá
