V Řecku se rozparádil a střílí branky. Tomáš Pekhart mířil v posledních deseti zápasech sedmkrát přesně a pomalu se stává klíčovým mužem sestavy aténského AEK. V jednom z největších klubů v zemi vede tabulku střelců a nabírá sebevědomí. Český útočník neskrývá, že v případě pokračování takové formy by se rád vrátil i do reprezentace, kam patřil před érou Pavla Vrby. „Ale teď se hlavně soustředím na klub,“ říká sedmadvacetiletý forvard ze Sušice v rozhovoru pro deník Sport.
V Řecku zažívá Tomáš Pekhart pravé fotbalové šílenství. Časté výměny trenérů (naposledy před víkendovým duelem s Asteras Tripolis došlo k návratu Manuela Jiméneze, který nahradil Josého Moraise), ale i krásné momenty na hřišti. V neděli vymetl hlavičkou o zem šibenici a podílel se na důležité výhře 2:0.
Užíváte si aktuální formu na hřišti?
„Cítím se dobře, když mi trenér věří, naberu sebevědomí a speciálně pro útočníka, když dává góly, je to super. Doufám, že to takhle bude pokračovat.“
Krásný gól hlavou jste dal o víkendu proti Tripolisu. Byla to hodně důležitá výhra?
„Podobný gól už jsem dal v bundeslize, akorát tenkrát to po odrazu nešlo rovnou do šibenice. Bylo to důležité vítězství po několika zápasech bez výhry, navíc šlo o první utkání pod novým trenérem. Hlavně v prvním poločase jsme hráli výborně, dařil se nám celoplošný presink, díky kterému jsme byli úspěšní.“
V utkání s Gianninou (1:1) jste se mezi střelce zapsal kuriózním způsobem, po chybě gólmana jste zakončoval snadno do prázdné branky. Potěší i takový gól?
„Ze sedmi předešlých gólů to je jediný takový. (úsměv) Byla to rarita. Útočník má být ve správný čas na správném místě. Ale mně osobně je jedno jak, hlavně že branky dávám, jen škoda, že ten zápas nedopadl vítězně.“
Cítíte, že teď máte v klubu lepší pozici?
„Já jsem šel do Řecka hodně kvůli trenérovi (Gustavo Poyet), který mě chtěl. Hrál jsem i dával góly, ale za dva nebo tři měsíce ho vyhodili. Od té doby jsem měl pět dalších trenérů, je to těžké. Tady to není jednoduché pro trenéry ani pro hráče, jsou pod hrozným tlakem. AEK je velký klub, stačí párkrát neudělat výsledek a trenéři se rychle točí. Každý přijde a má jiný systém, používá jiné hráče. Osobně mi moc nevyhovuje si každé tři, čtyři měsíce zvykat na úplně něco jiného, na celý odlišný tréninkový proces. Ale tady to takhle chodí.“
Vnímáte zvýšený tlak i na hráče?
„V Řecku je to všude, speciálně ve velkých týmech. Třeba Olympiakos vyhodil jednoho trenéra a podepsal jiného. Ten ani nenastoupil a už ho zase odvolali, protože ho nepřijali fanoušci. Opustil jiný tým, aby šel do Olympiakosu, ale hned mu zrušili smlouvu. Takové věci se tady dějí. U nás mám asi šestého trenéra. Tlak je tady obrovský. Naštěstí řecky neumím, noviny ani nemůžu číst, nesleduju to. V tomhle mám čistou hlavu, jen se ke mně občas dostane to, co říkají kluci v kabině. Většina toho, co se píše, není pravda.“
Reprezentace? To je předčasné
Registrujete zvýšený zájem fanoušků, když teď dáváte góly?
„Když se daří, je to krásné a všechno super. AEK má v Aténách nejvíc fanoušků, je to nejtradičnější klub. Osmdesát, devadesát procent lidí ve městě jsou zarytí fanoušci AEK, když jdeš po ulici, je příjemné, že na tebe volají. Když se ale nedaří, je lepší nevycházet z domu. Když jsme nedávno prohráli s Olympiakosem, po zápase na nás fanoušci čekali u hotelu, to nebylo moc příjemné. Je to vyhnané trošku do extrému.“
Jaká je aktuální síla AEK?
„Máme lepší tým než v minulé sezoně. Kdybychom vyhráli všechny zápasy, co jsme měli, byli bychom na stejné úrovni jako vedoucí Olympiakos. Také slabší týmy tady posílily a mají lepší kádry, je to těžké proti všem.“
Myslíte s klubem na Ligu mistrů?
„S tím jsem do Řecka šel, že bych hrozně rád hrál alespoň Evropskou ligu. Vedení by chtělo do Ligy mistrů, ale v létě jsme vypadli v předkole Evropské ligy, nezahráli jsme si ani hlavní část. Jako nenasazení jsme dostali extrémně silný tým (St. Etienne). Hráli jsme u nich 0:0, doma 0:1 prohráli. Bylo to vyrovnané, ale bohužel jsme nepostoupili. Mrzí nás to hodně.“
Budete dál pokračovat v Řecku?
„Angažmá v AEK jsem si splnil sen hrát v teple, kde je moře a můžu dělat i mimofotbalové aktivity. Co se týká života a dalších věcí, jsme tady nadmíru spokojení. V období, kdy se hodně měnili trenéři, jsem věřil sám v sebe a že se to v dobré obrátí. Když jsem přišel a měl trenéra, který mě chtěl, góly jsem dával. Věděl jsem, že na to mám, že musím jen pracovat a věřit, že se to zase obrátí. Smlouvu mám do léta, AEK má opci na další dva roky. Uvidíme, jak se to vyvine dál.“
A vy byste v AEK rád prodloužil?
„V opci je, že se do nějakého data musí klub vyjádřit a oznámit mi to. Uvidíme. Určitě bych rád zůstal. Jsme tady šťastní i z životního hlediska. Přestup do Řecka pro mě byl dobrý krok.“
Chtěl byste si ještě zahrát nějakou lepší zahraniční soutěž?
„Zatím takhle nepřemýšlím. Nejsem ještě starý, ale že bych se na to nějak upnul, to určitě ne. V jedněch z nejlepších lig jsem pět let byl, vím, jak to tam chodí (Pekhart působil v první a druhé německé bundeslize). Nechci říkat, že se tam nepodívám, ale teď to neřeším.“
Ozval se vám někdo z národního týmu?
„S nikým od reprezentace jsem nemluvil. Přiznám se, že jsem o tom zatím ani nepřemýšlel. Určitě bych se do reprezentace rád vrátil, ale to je předčasné. Soustředím se, abych hrál dobře v klubu tak, jak hraju teď. Když budu dávat góly, není vyloučené, že bych se mohl dostat zpátky.“
