Já přece nefilmuju...,tvrdí Chramosta
V jarní části se mladoboleslavský útočník Jan Chramosta potkal s velmi dobrou formou. Střílel góly v lize i v Ondrášovka Cupu, finále rozhodl proměněnou penaltou. Přesto se nejvíce mluvilo o jeho nasimulovaném pádu v semifi nále proti Kroměříži. „Mrzí mě, že nikoho nezajímají góly, ale jen ten pád,“ říká.
Poslední měsíce považuje Jan Chramosta za své nejlepší v kariéře. I proto se brzy vydá s týmem do jednadvaceti let na mistrovství Evropy do Dánska. „Je to výzva, moc se na to těším,“ řekl Sportu při setkání, během kterého nafasoval v obchodě Nike Prague nové kopačky s vyšitými iniciálami.
Jarní část vám osobně vyšla v Mladé Boleslavi dobře. Považujete to za nejpovedenější půlrok v kariéře?
„Asi ano. V lize jsem dal na jaře čtyři góly, v poháru šest a ty byly důležité, protože nám zajistily účast v Evropské lize.“
Ve finále jste proměnil rozhodující penaltu. Jaký to byl zážitek?
„Obrovsky silný, něco nepopsatelného. Byla to obrovská úleva a zároveň i radost.“
Nebál jste se, že si nezahrajete finále vinou disciplinárního trestu za nafilmovaný pád v odvetě semifinále v Kroměříži?
„Ta varianta tam byla, ale já se soustředil na tréninky a čekal, jak to dopadne. Nakonec jsem mohl nastoupit a bylo to dobře.“
 |
Bylo to pro vás nejtěžší období v kariéře?
„Hodně se to řešilo, podle mě to bylo až moc nafouklé. A určitě to pro mě nebylo nic příjemného. Já předtím žádný takový problém neměl.“
Jak to vidíte s odstupem času?
„Pořád stejně. Toho gólmana jsem se bál, snažil jsem se mu vyhnout a špatnou koordinací jsem upadl. Rozhodčí to posoudil jako faul a červenou kartu pro brankáře. Nechal jsem to tak a šel jsem dál od toho.“
Mluvil jste po zápase s gólmanem domácích?
„To ani ne, po utkání jsme jeli domů. Spíš po tom okamžiku mi něco řekli, ale já šel raději dál.“
Když jste odcházel od disciplinární komise, mluvil jste do televize a vypadal jste naštvaný nebo uražený. Nepovažujete to za nešťastné vystoupení?
„To nevím, já to viděl tak, že jsem nic špatného neudělal, a když mi pak dali nějaký trest, tak jsem s tím samozřejmě nesouhlasil. Měl jsem na to prostě jiný názor.“
Vy jste nesouhlasil ani s tím jednozápasovým trestem?
„Když jdete k disciplinární komisi, bývá to tak, že už automaticky stojíte. To jsem respektoval, ale pak přišla ta pokuta. Tak ji zaplatím a jdu dál.“
Do kdy musíte těch dvacet tisíc splatit?
„Ještě mi nic nedošlo, nevím, jak to bude probíhat.“
Přispěje vám na pokutu klub, když jste mu v penaltovém rozstřelu finále trefi l kvalifikaci Evropské ligy?
„Klub mi bohužel nic neslíbil, takže to budu muset zaplatit sám.“ (směje se)
Bavil se s vámi někdo z trenérů nebo spoluhráčů o tom, jak se v budoucnu v takových chvílích zachovat?
„Kluci si ze mě dělali srandu, že už nikdo proti mně nepískne penaltu. Ale tak to nemůže být. I ve finále byl na mě evidentní faul, rozhodčí to dobře posoudil. Myslím, že by to nemělo mít nějaký vliv.“
Obáváte se, že se s vámi potáhne pověst filmujícího hráče?
„Můžu říct, že mě tahle nálepka mrzí, protože jsem nikdy neměl žádný problém třeba se žlutou kartou za filmování. To mě nikdy nepotkalo. Já už jsem to říkal hned po utkání, kdybych mohl, vrátil bych to, ustál bych tu situaci a dal gól. Takhle se mluví jen o pádu a ne o tom, že jsem dal dva góly. To nikoho nezajímá.“
A považujete to, co se stalo, za hloupost?
„S odstupem času ano. Kdybych to ustál, bylo by to lepší. Takhle to každý probíral. Bál jsem se brankáře, že mě trefí. Měli jsme jasně sestříhané videozáznamy, na kterých byl kontakt vidět. Ale je mi jasné, že na to každý má svůj názor.“
