ROZHOVOR - Jakmile sudí ve Smetanově Lhotě naposledy při utkání s Borovany (3:3) foukl do píšťalky, ihned se na Jana Kollera sesypali fanoušci. Ochotně se s nimi fotil, podepisoval kartičky nebo trička. „Pojďte radši do stínu,“ prosil po chvíli na přímém sluníčku, když mu po čele stékaly proudy potu.
Návrat do rodné vísky si nemohl vysnít lépe. Vysoká návštěva, sluníčko, prostě pohoda. Jan Koller se trefil hned v prvním zápase za Smetanovu Lhotu, pomohl k remíze 3:3 a zářil spokojeností.
"Teď jdu na pivo,“ usmál se hrdina dne a pospíchal do klubovny, kde právě běžel přenos duelu reprezentace ve Skotsku. Koller se napil piva a bylo na něm znát, že tady, v místě svého rodiště, je mu nejlépe.
Celkem jste se zapotil, byl to pro vás náročný zápas?
„Jsem vyřízený. Bylo to těžké. Ani jsem to takové nečekal. Měsíc jsem nic nedělal a bylo to na mně znát. Nebyl jsem vůbec ve své kůži. Musím potrénovat.“ (směje se)
Jak často vás diváci uvidí v dresu Smetanovy Lhoty?
„Myslím si, že jednou za měsíc bych to měl zvládnout.“
Bude vám klub proplácet cesťák z Monaka?
„Ne, to ne.“ (směje se)
Už jste platil v kabině zápisné?
„Teď mě to čeká. Sedneme si na pivo a kluci mi to všechno sečtou. První start, první gól, je toho dost.“
Byl jste překvapený, že se na vás přišlo podívat tolik fanoušků?
„Je vynikající, že se jich tolik sešlo. Právě proto se vesnický fotbal hraje. Teď si dáme pivo a všechno to pořádně rozebereme.“
A berete bod za remízu?
„Nejsem spokojený, měli jsme vyhrát.“
Velký rozhovor s Janem Kollerem čtěte v pondělním deníku Sport
