Patří mezi slávistické fotbalové ikony, hlavně proto, že dává důležité góly. A dává jich hodně. Milan Škoda se čtyřikrát prosadil v derby proti Spartě, nedávnou trefou v Bělorusku zajistil klubu setrvání v pohárové Evropě. Zahrál si i na loňském EURO, kde přesnou hlavičkou pomohl k remíze s Chorvatskem. „Největším úspěchem kariéry je pro mě asi ligový titul se Slavií,“ říká 31letý útočník.
„S fotbalem jsem začal úplně od dětství, balon jsem měl už od narození. Do prvního klubu mě táta přivedl ve čtyřech letech. Začínal jsem na ČAFCe. Nastupoval jsem vzadu i vepředu, v těch minižácích běhají všichni všude. Stopera jsem začal hrát až poslední rok v dorostu. Tím pádem jsem jako stoper přešel i do chlapů, což mi vydrželo asi rok a půl. Až pak mě dali do útoku.
Od čtyř do patnácti let jsem hrál za ČAFC Praha. Pak jsem přestoupil do Bohemians, kde jsem vydržel zhruba do 26 let a zažil tam i první ligový zápas: proti Baníku jsem šel do hry jako střídající hráč. Potom následoval přestup do Slavie. První zápas za ni jsem odehrál v únoru 2012 v Příbrami. Tehdy jsme tam hráli 0:0.
První ligový gól jsem vstřelil zrovna Slavii, kde teď působím. Bylo to hlavou po standardní situaci a v bráně stál tenkrát Martin Vaniak. Vyhráli jsme v derby 2:0 a druhý gól dal Petr Kunášek hlavičkou zpoza vápna. To si pamatuju nejvíc.
Na první ligový gól za Slavii jsem docela čekal. Dal jsem ho proti Hradci Králové po nějakých deseti zápasech. Vyhráli jsme 5:0 a já skóroval hned dvakrát. Nejdřív jsem na přední tyči tečoval centr ze strany, pak jsem šel středem hřiště a přehodil brankáře.
Nejradši vzpomínám na gól za Slavii v Borisově v předkole Ligy mistrů. Nebo na reprezentační zásah na loňském EURU či dvě kvalifikační trefy proti Kazachstánu. Je zvláštní, že všechny ty góly padly hlavou. (usmívá se) V Borisově po rohu na zadní tyč, na EURU s Chorvatskem po centru Tomáše Rosického. Proti Kazachstánu jsme zase prohrávali 0:1, já šel do hry na druhý poločas a dvěma góly duel otočil. Na ten zápas vzpomínám moc rád.
Jelikož jsem zaznamenal jenom jeden hattrick, vzpomenu si na něj rychle. Bylo to první jarní kolo v Liberci v únoru 2015. Hattrick jsem vstřelil za nějakých 30 minut.
Reprezentovat Česko je vysněná meta každého fotbalisty. Jsem moc rád, že se mi to podařilo, jsem na to hrdý. Při prvním startu jsme hráli na Islandu, kde jsem nastoupil jen na pár minut. Tehdy v kvalifikaci EURO 2016 jsme to měli dobře rozehrané, ale nakonec jsme podlehli 1:2. V následujícím duelu proti Kazachstánu jsem dal ty dva góly a později přidal ještě dva: jeden na soustředění před EURO proti Maltě a druhý přímo na šampionátu proti Chorvatsku.
Největším úspěchem kariéry je pro mě asi ligový titul se Slavií. A také účast na EURO. Byl jsem šťastný, že jsem se tam dostal.
Co pro mě znamená gól? Pocit velké euforie. Gól do vás vlije tolik adrenalinu, že se to těžko popisuje.
Pro mě je fotbal smyslem života. Tolik jsem toho ještě nepoznal a fotbalu se věnuju už od dětství. Nedokážu si bez něj život představit.“
