Jágr: Je důležité mít vůli
Téměř dvě hodiny se vydržel podepisovat. Do toho se s ním desítky dětí i rodičů chtěly vyfotografovat, on ochotně pózoval. Hokejový král Jaromír Jágr se včera večer ve Slaném zúčastnil slavnostního zakončení hokejové školy Jágr Teamu.
Potom se už po desáté večer, kdy za zády bouchal ohňostroj, ještě na chvíli rozpovídal.
Nebolela vás po té dlouhé době už ruka?
„Jsou složitější věci. Dělám to pro děti, což je plus. Zase na druhé straně ty děti chtějí podepsat úplně všechno.“ (směje se)
Jste rád, že právě tyhle děti si vybraly vaši školu?
„Určitě ano. Jsme rádi, že přijely. A doufám, že jim to něco dalo.“
Prozrazujete dětem i něco ze svých tajných cviků?
„Je jedno, jaké cviky děláte. Důležité je, abyste jich dělal hodně a měl vůli. Abyste toho dělal fakt hodně. V tom není žádné kouzlo ani matematická rovnice. Kdo dělá víc, je nejlepší.“
Kolikrát jste se s malými kluky, kteří chtějí být jednou jako vy, dostal na led?
„Je to docela složité, protože musím trénovat i jinak, nemůžu jít jenom na led. Byl jsem s nimi už dvakrát. Teď je každopádně jiná situace než dřív. Za naší doby hokejové školy nebyly, teď jsou skoro na každém rohu. Děti jich mají spoustu na výběr, určitě jim to dá hlavně to, že stráví daleko více času na ledě, než by měly. Protože v klubech se začíná trénovat později.“
Některé děti byly i ze zámoří, že?
„To já takhle nepoznám podle obličeje, odkud jsou! (směje se) Ony se přede mnou nebavily. Ale jistě je tady spoustu Rusů, to i kvůli tomu, že hraju v Omsku. Je o mně více informací.“
Dohlížíte přímo i na to, jak trénují?
„To dělají naši trenéři, jsou to všechno profesionálové, kteří se tím živí. Dají jim více, než bych jim dal já. Jsem stará škola, hokej jde hrozně dopředu. Jak jsem trénoval já, to by teď třeba nestačilo. Chodil jsem třikrát více na led než ostatní - hrál jsem v mládí se čtyřmi ročníky, což bylo znát. Proto jsem byl dobrý bruslař! (směje se) O všechno jsem potom přišel...“
Ještě vás bolí sval, který vás od začátku července trápil?
„Je v pohodě, nebylo to nic vážného. Trvalo to čtyři dny.“
V příštím týdnu vás čeká dřina v Německu, kde má Omsk soustředění. Jak se těšíte?
„Nebude to jednoduché, ale zase to bude mít svůj řád. Když trénuju sám, nemůžu vlastně mít trenéra, protože on by se mnou musel žít čtyřiadvacet hodin denně... U mě je to těžké, nemůžu si říct, že zítra půjde v devět ráno trénovat. Takový jsem nikdy nebyl, záleží vždycky, jak se cítím. Teď to dostane přesný program.“
Co říkáte na příchod Jiřího Hudlera do Dynama Moskva?
„Jak sami Rusové říkali, že do pěti let chtějí být lepší než NHL, tak na tom pracují. Určitě přetáhnout Američany a Kanaďany bude těžké, ale myslím si, že ty Evropany zvládnou.“
