Znovu se učím mluvit, přiznává Bonk
Po šestnácti letech v zámoří se hokejový útočník Radek Bonk rozhodl pro radikální změnu. Přestože dřív zastával názor, že by do Ruska s rodinou nešel, nechal se otec dvou malých dětí zlákat ambiciózní Jaroslavlí. A to s manželkou čeká v prosinci narození dvojčat!
Radek Bonk odcházel do zámoří v sedmnácti, v NHL odehrál 969 zápasů. V Nashvillu mu ovšem na jaře skončila smlouva, a jelikož další nabídka nepřišla, kývnul lidem z KHL.
Bylo to těžké rozhodování? Zda čekat na šanci z NHL, nebo podepsat Rusko?
„O zájmu z Ruska jsem slyšel už týden po skončení sezony. Nechtěl jsem o tom rozhodovat hned, čekal jsem na nějakou nabídku z NHL. V polovině července jsem ale nic z NHL neměl, a tak Rusové přišli s konkrétní nabídkou… Rozhodování by nebylo až tak těžké, kdybych byl svobodný. Ale mám dvě malé děti a čekáme dvojčata. Takže z tohoto pohledu to bylo složité.“
Navíc vaše manželka je Kanaďanka. Budete rodit v Rusku, v Kanadě, nebo v Česku?
„Příští týden přijedou za mnou. Budou tady nějakou dobu a potom manželka odjede a bude rodit v Česku. Po téhle stránce to bude těžké. Já jsem na děti hodně fixovaný, bude to pro všechny náročné. Neuvidíme se tak, jak bychom si přáli. Ale rozhodli jsme se takhle, protože nabídka z Ruska se nedala odmítnout.“
Proto jste dal Jaroslavli přednost před nejistým čekáním na nabídku z NHL?
„Každý hráč má radši jistotu. Dalo by se čekat a doufat. Ale každý rád ví, kde bude v příští sezoně. Jak jsem řekl, nabídka z Ruska byla velice dobrá. I oni chtěli vědět co nejdřív, jak na tom jsem, aby se podle toho mohli zařídit.“
Řekněte upřímně, co vás v první chvíli napadlo, když jste slyšel o zájmu z Ruska?
„Já jsem vždycky říkal, že bych do Ruska s rodinou nešel… Že to je pro kluky, kteří jsou sami nebo bez dětí. Ale změnil jsem názor, protože ta nabídka se nedala odmítnout.“
V NHL byste v letošní sezoně útočil na tisícovku odehraných zápasů. To vás nelákalo?
„Bohužel. Věděl jsem o tom, rád bych na tisícovku dosáhnul, bylo by to pěkné. Ale taková je situace. Jsem teď v Rusku a nebudu kvůli tomu brečet.“
Myslíte, že byste se do NHL mohl za rok vrátit?
„Já se nedívám tak daleko. Teď budu rok v Jaroslavli, tady chci hrát co nejlépe a pomoct mužstvu co nejdále. Další rozhodování přijde až za rok.“
Bude pro vás NHL ještě reálná?
„Bude mi čtyřiatřicet, reálná šance tam pořád je. Teď se budu soustředit na Jaroslavl a uvidíme. Když se bude dařit, možnosti budou.“
Jak se vám zatím v Rusku vede?
„Stále si zvykám, je to velká změna. Ale doufám, že to půjde.“
S čím se nejvíc potýkáte?
„Se vším. (usmívá se) Nejsložitější je asi jazyková bariéra, protože domluvit se na ledě i mimo něj je nejdůležitější. Když jsem poprvé přišel do Ameriky, tak jsem taky neuměl anglicky. Nikdy by mě nenapadlo, že se do takové situace ještě někdy dostanu a zase se budu muset učit nový jazyk.“
Ruštinu jste přece na škole ještě měl, ne?
„Měl, ale znám už jen takové ty základní fráze. A s „Kak tibja zavut?“ (Jak se jmenuješ?) se tady moc neuživím.“
Učení by asi bylo intenzivnější, kdybyste v klubu neměl české parťáky Irgla s Vašíčkem, je to tak?
„Asi jo. V Americe jsem byl první rok sám a to mě donutilo se jazyk naučit. Tady, když něco potřebuju, tak zajdu za Pepou nebo Zbyškem, poprosím o pomoc. Je to pohodlnější. Co si budeme povídat, po těch letech v zámoří je to skok, budu si muset zvyknout. Ale jsem tady spokojený a mám všechno, co potřebuju. V Jaroslavli se mi líbí a nic mě nepřekvapilo tak, že bych si říkal: tohle jsem ještě nezažil.“
A jak si po těch letech zvykáte na evropské rozměry ledu?
„Hřiště je větší, ale to bude ten nejmenší problém. Zvyknout si hlavně musím na styl nových spoluhráčů. Hrají jinak, mají to v sobě. V určitých situacích se chovají jinak, než jsem byl dosud zvyklý, musím se jim přizpůsobit. I komunikace mezi námi pořád trochu vázne, nějaká bariéra tam ještě je. Ale já věřím, že to brzy vylepšíme a půjde to.“
Dá se z přípravy vypozorovat, jaký dostanete prostor na ledě?
„V přípravě jsem hrál všechno, přesilovky i oslabení. Bude záležet na mně, jak budu hrát. V tomhle to bude stejné jako všude jinde. Když se bude dařit, budu mít prostoru víc. V přípravě jsem ho měl hodně.“
Trenér Vůjtek, který před lety s Jaroslavlí dvakrát vyhrál titul, říkal, že vám bude její styl hry vyhovovat. Máte z toho podobný pocit?
„Já byl vždycky spíš obranný typ útočníka a systém našeho trenéra je hodně založený na obraně. Je to sice trošku jinačí typ obrany, ale vyhovovat by mi to mělo.“
Co reprezentace? Můžete mít z Ruska do národního týmu blíž než z NHL?
„Bude záležet na výkonech. Když to půjde, tak třeba na turnaje Euro Tour bude jednodušší se dostat z Ruska než z NHL. To se uvidí. Kdyby byla možnost, tak bych byl rád.“
