Teď se musím naučit líbat, plánuje Hašek
Stačil k tomu jediný den a Rusko si zamilovalo Dominika Haška. Brankářské legendě se dostalo v Moskvě úžasného přijetí. V pondělí tam absolvoval seznamovací seanci s novináři, fanoušky a lidmi ze Spartaku, ze svého nového působiště. „Byl jsem hodně a mile překvapený,“ hlásil Dominátor po návratu domů.
Dočkal se i nevšedních poct. To když mu policejní eskorta razila cestu na letiště Šeremetěvo. „Bez policie, která nás vyvedla z města, bychom nestihli let,“ usmíval se Hašek. „Bylo toho dost. Náročný den. Samé rozhovory, pak televize, privátní novináři, kluboví, setkání s fanoušky, předávání dárků. Do toho jsem se chtěl podívat na bydlení,“ nastínil svůj program.
Jedna z fanynek vás bez rozpaků objala a líbala…
(usmívá se) „No, to je pravda. Však jsem říkal manželce, že se to musím naučit. V Rusku vás objímají a líbají ženské i chlapi, nedělají rozdíl. Je to trochu jiná kultura, ale tak to má být.“
Nebyl jste až v šoku z tak vřelého a milého přivítání?
„Překvapenej jsem byl hodně, to musím říct. Ta tiskovka byla největší ze všech, kterou jsem kdy dělal. Větší než po mém příchodu do Ottawy, do Detroitu. A předčila i tu loňskou tiskovku spojenou s mým návratem do Pardubic. Já v Moskvě čekal jednu, dvě televize, k tomu šest novinářů. Proto jsem byl udiven, kolik lidí se sešlo.“
Odhadem asi sedm desítek žurnalistů. Může vám to dodat ještě větší chuť do práce?
„Chuť ne, odpovědnost určitě. Když vidíte ten zájem o vaši osobu… Vycítil jsem, že očekávání Spartaku a vůbec celé ligy je značné. Což je pro mě hodně zavazující.“
Rázem to přinese i silnější tlak, že?
„Bezesporu. Tím se ale nesmím zabývat. Musím se připravovat normálně, jako obvykle a tlaky si nepřipouštět. Vím, že v Rusku jsou velké tlaky od majitelů, od celého vedení. A to na každý zápas.“
Co všechno víte o současném Spartaku?
„Každý říká, že nepatříme mezi deset nejbohatších klubů v lize, takže nejsme schopni nakoupit si hráče, kteří by nám garantovali postup do semifinále. Jsme spíš bojovné mužstvo, které si všechno musí vydřít. Trenér Říha to tady obrovsky pozvedl, loni i letos senzačně postoupil přes mnohem zámožnější kluby. V posledních letech se zlepšujeme, snad to bude i pokračovat.“
Každé léto však ze Spartaku odchází nejlepší útočník. Před rokem Rybin, nyní kapitán Upper…
„Vím o tom. Rozpadla se jim první pětka, hledají se hráči na posílení.“
Ještě nikdy jste neměl domov na tak skromném stadionu pro 5500 míst…
„Taky jsem se bál, že to bude nějaká stodola. Ale pozor, já se byl v hale podívat a není to špatné. Je sice malá a stará, postavili ji v padesátých letech, ale není to špatný zimák. Všechna místa jsou k sezení, na tribunách skyboxy. Samozřejmě, že s Pardubicemi nebo s NHL se to nedá srovnávat.“
Můžete se i těšit na výbornou atmosféru. Zápasy na Spartaku mají náboj, řekli vám to?
„Ano. Bývá vyprodáno, na to se těším.“
Generální manažer klubu Andrej Jakovenko si pochvaloval hladká jednání s vámi. Máte stejné dojmy ze Spartaku?
„Víte, ono to bylo trochu složitější. Já si to domlouval sám, bez agenta, v téhle pozici jsem byl poprvé. V Americe za mě vždy vyjednával agent. Vím, že mě chtělo víc klubů a že mi nabízely mnohem lepší peníze. Ale výhodou Spartaku byla moskevská adresa. Mně se nikam dál nechtělo. Proto jsem všechny ty agenty, co mi nabízeli jiné kluby a jiné finance, nevyslyšel. Mně totiž jde i o historii klubu, na tu hodně dám. A bývalí hráči Spartaku jako Staršinov nebo Šadrin mi dost říkají. Na rozdíl od jiných klubů z neznámých měst a slabší historií.“
Navíc se ve Spartaku můžete opřít o početnou kolonii hovořící česky nebo slovensky… To máte kouče Říhu, asistenta Potajčuka, který hrával ve Spartě, druhý pomocník Kapulovskij má zkušenosti z Pardubic. To je výhoda, ne?
„Je to tak. Z hráčů znám v podstatě jen Radivojeviče, který proti mě hrával v NHL za Minnesotu.“
„Tak zaprvé Jarda Jágr, ten bude určitě největší hvězdou. Z našich mě napadají Rolinek, Čajánek, Čáslava. Z ruských určitě Jašin, Morozov. Fajn je, že v Rusku běží po celý den sportovní kanál jen o KHL, vedle přímých přenosů dávají záznamy, takže budu mít dost času nastudovat některé hráče. Budu se dívat a sledovat, co kdo dělá.“
Povězte mi, kdo by si před deseti lety pomyslel, že se jednou utkáte proti Jágrovi v ruské lize…
„Co před deseti, ale i před třemi! (směje se) Mně to nenapadlo ani před rokem a půl. Vždy jsem tvrdil, že do Ruska nikdy nepůjdu. Nevím, jestli se věkem měním, nebo mě ovlivňuje prostředí. Když se však na KHL podíváte, zjistíte, že funguje a funguje dobře. Vysílají ji všude po světě. Naši kluci tam odcházejí skoro jeden za druhým. Rusko je úplně jinde než před deseti, patnácti lety. Úplně jsem změnil názor.“
Spartak vám hledá byt v blízkosti stadionu. Neuvažoval jste o příjemném zázemí v Českém domě?
„Ne. A všichni mi vymlouvají, ať si nekupuju auto. Že ho vůbec neužiju. Dostanu k dispozici řidiče, nebo pojedu taxíkem, metrem. To je úplně nejrychlejší. Na zimák kluci chodí pěšky. Je to podobné jako na Manhattanu v New Yorku pro hráče Rangers.“
V Pardubicích jste parťákům připravoval vajíčkové speciality. Můžou se těšit i v Moskvě?
„Na zimáku je malá kuchyňka, ale její zázemí není tak kvalitní jako v Pardubicích. Nevím, jak to půjde. Uvidíme, něco určitě vymyslíme.“
